Po dlouhých čtyřech letech se totiž do Poslanecké sněmovny dostává návrh státního rozpočtu, který je úplný, pravdivý a reálný. Po dlouhých čtyřech letech nejsou členové dolní komory Parlamentu a s nimi i veškerá veřejnost obelháváni záměrně podhodnocenými výdaji, uměle nadhodnocenými příjmy, mimorozpočtovými půjčkami, nesmyslně rdousícími dividendami z majetkových účastí státu nebo zneužitými desítkami miliard na povodně. Čtyři roky hráli Petr Fiala a Zbyněk Stanjura s vlastním národem doslova rozpočtovou hru na schovávanou.
Místo aby premiér a jeho ministr financí předložili na stůl reálná čísla a za těmi si se vztyčenou hlavou a rovnou páteří náležitě stáli, prostřednictvím machinací, triků a zlepšováků lakovali tristní výsledky svého mizerného hospodaření narůžovo. Fialova vláda se z reálných čísel zkrátka zpovídat nechtěla. A tuto hru s ní velmi ochotně hráli nejen všichni její poslanci, ale bohužel i v těchto dnech o to více aktivní Mojmír Hampl z Národní rozpočtové rady. Uznejte sami. Podle jeho vyjádření je největším hříchem dnes projednávaného rozpočtu fakt, že svůj skutečný deficit, cituji - cituji: už ani neskrývá. Opakuji, už ani neskrývá.
Ano, vážené dámy, vážení pánové, návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2026 zrevidovaný Ministerstvem financí pod mým vedením skutečně reálný deficit neskrývá. Neskrývá a skrývat nikdy nebude. Nebude ho skrývat ani rozpočet na rok 2026, ani rozpočet na rok 2027, a nebude ho skrývat ani žádný jiný rozpočet, se kterým bude spojen můj podpis.
Rozlučte se s rukopisem Zbyňka Stanjury, Petra Fialy a Martina Kupky. Kdybych měla vzít jejich původní nezrevidovaný návrh, který díky své neúplnosti, nepravdivosti a nereálnosti předstíral schodek 286 miliard, a připočítala k němu vymyšlené příjmy ze sociálního pojistného, vymyšlené příjmy z dividend, chybějící zákonné výdaje na sociální dávky, tedy peníze pro ty nejpotřebnější, nepokryté výdaje Státního fondu dopravní infrastruktury, bez kterých by zkolabovala výstavba dopravní infrastruktury, chybějící výdaje na kofinancování evropských programů na Ministerstvu zemědělství nebo chybějící peníze na platy učitelů, kdybych připočítala jenom všechny tyto objektivní, nezhojitelné díry, byl by skutečný deficit Fialovy vlády nejméně 350 miliard korun. A to nejsou žádné nadpožadavky, to jsou zcela nevyhnutelné kolize mezi plánem a skutečností. To je, jako byste si do rodinného rozpočtu napočítali třináctou výplatu, přestože žádnou nedostanete. To je, jako byste si v rodinném rozpočtu nezapočítali listopadovou a prosincovou splátku hypotéky, přestože vám ji banka strhne z účtu bez ohledu na zůstatek.
Budu naprosto konkrétní, a to na příkladu Ministerstva práce a sociálních věcí. Už v loňském roce musela Fialova vláda navyšovat naplánovaný rozpočet této kapitoly na konci roku o celých 12 miliard korun, mluvím o rozpočtu 2025. Chybělo například 1,6 miliardy na příspěvek na péči, 3 miliardy na podpory v nezaměstnanosti, 1,9 miliardy na dávky nemocenského pojištění, 2,3 miliardy na dávky státní sociální podpory a 700 milionů na příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Listopad roku 2025 byl plný rozpočtových opatření Fialovy vlády.
A teď si vezměte, že od 1. ledna 2026 se žádné dávky nesnížily, ale naopak se zvyšuje na základě zákona příspěvek na péči v prvním a druhém stupni. V důsledku flexinovely dochází ke zvýšení maximální výše podpory v nezaměstnanosti, k růstu procentuální výše podpory v prvních měsících, v posunu věkových hranic pro delší nárok na podporu a ke změně navýšení osob nad 52 let a tak dále.
Čekali byste, že rozpočet na tyto dávky v návrhu minulé vlády adekvátně narostl? Omyl. Navzdory tomu všemu příslušný rozpočet návrhu pánů Jurečky, Fialy a Stanjury nikterak nevzrostl, ale naopak v mnoha případech poklesl. Například právě u zmíněné dávky nemocenského pojištění o téměř dvě miliardy korun, u příspěvku na péči o miliardu a půl, u příspěvku na zaměstnávání osob se zdravotním postižením o více než půl miliardy a tak dále.
Ano, právě proto jsme museli oproti zpackanému rozpočtu minulé vlády navýšit jen zákonné výdaje na sociální dávky o neuvěřitelných 17 miliard korun. To je to skrývání, po kterém se opozičním poslancům tolik stýská. To je to skrývání, které, dámy a pánové, skončilo.
Hnutí ANO je přesvědčeno, že veřejnost má právo znát skutečný stav hospodaření státu. Celá naše vláda je přesvědčena, naše koaliční vláda. Neexistuje, aby vláda obelhávala občany. Nexistuje, aby se místo nepohodlných 350 miliard deficitu prostřednictvím fabulací narafičilo 286. Protože takové číslo je komfortní se zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Takový přístup je nejen neodpovědný, ale podle mého nejhlubšího přesvědčení je naprostým pohrdáním důvěrou, je opravdovým výsměchem voličům.
Takže na úvod chci jasně říct jednu věc. Opozice, která na letošní rok připravila rozpočet s reálným schodkem 350 miliard korun, nemůže kritizovat, nemá právo kritizovat schodek 310 miliard korun, aniž by byla směšná. Opozice, která nám předala strukturálně podfinancovaný stát, kdy reálné platy klesly o 30 procent, kde je zdravotní systém na hraně kolapsu, kde se čtyři roky nehnulo proti šedé ekonomice ani prstem! Kde se lidé i firmy museli potýkat s nejdražšími cenami energií přes kupní sílu v Evropě, nám nemůže vyčítat, že jsme jako mávnutím kouzelného proutku za dva měsíce nezačali snižovat jimi odevzdané deficity státního rozpočtu.
Vážené dámy, vážení pánové, revidovaný rozpočet, který předkládáme, se dokázal vypořádat nejen s těmito 17 chybějícími miliardami na sociální dávky, ale také s nekrytými výdaji v rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury. Dokázali jsme se vypořádat s nafouknutými příjmy z pojistného na sociální zabezpečení o 9 miliard. Museli jsme se obejít bez naddimenzovaných příjmů z dividend za 12,3 miliardy korun.
A výsledkem je deficit ve výši 310 miliard korun, tedy pouze o 24 miliard vyšším, než byl původní zcela nereálný schodek. Těchto 24 miliard jsme navíc kompletně dali na prorůstové investice.
Chci ale také na tomto místě jasně říci, že výsledný deficit i tak zůstává v plném rozsahu odpovědností Petra Fialy, Martina Kupky, Zbyňka Stanjury a celé bývalé vlády, která pro něj zvedla ruku. Je to jejich schodek.
A teď mi dovolte k tomuto schodku samotnému a k otázce našeho zákona, souladu našeho návrhu zákona o státním rozpočtu se zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, zejména ve vztahu k výdajovým rámcům státního rozpočtu a státních fondů. Především musím zdůraznit, že výdajové rámce vyplývající ze zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti se vztahují pouze na první část procesu sestavení státního rozpočtu v zákonech předvídaných lhůtách, tedy pro návrh státního rozpočtu, který je standardně předkládán do 31. srpna vládě a do 30. září Poslanecké sněmovně.
Tento právní závěr opírám o skutečnost, že příprava návrhu zákona o státním rozpočtu má několik základních fází. První fáze je předparlamentní a vrcholí předložením návrhu zákona o státním rozpočtu Poslanecké sněmovně. Následuje fáze parlamentní, při které je návrh posuzován Poslaneckou sněmovnou. V rámci pokračování legislativního procesu přípravy návrhu zákona o státním rozpočtu je proto nutné obrátit pozornost k jednacímu řádu Poslanecké sněmovny. V ustanoveních § 102 až 104 jednacího řádu Poslanecké sněmovny je upraveno první čtení návrhu zákona o státním rozpočtu. Je stanoveno, že v prvním čtení Sněmovna v obecné rozpravě projedná taxativně vyjmenované základní údaje návrhu zákona o státním rozpočtu. Sněmovna tyto údaje buď schválí nebo doporučí vládě jejich změny.
Jednací řád Poslanecké sněmovny už neobsahuje žádný odkaz na rozpočtová pravidla, na zákon o rozpočtové odpovědnosti, ani na jiný právní akt, který by upravoval výdajové rámce. Přepracování návrhu zákona o státním rozpočtu vládou na základě doporučení Poslanecké sněmovny, proto také spadá do parlamentní fáze projednávání návrhu zákona o státním rozpočtu. Klíčová povinnost stanovit celkové výdaje státního rozpočtu na základě výdajových rámců je podle § 8 odst. 2 rozpočtových pravidel uložena Ministerstvu financí a contrario tedy touto povinností není vázána Poslanecká sněmovna při formulaci svého doporučení. Tomu odpovídá i doporučení uvedené ve 46. usnesení Poslanecké sněmovny ze 3. schůze ze dne 26. listopadu 2025. Nadto je třeba upozornit na obecně uznávané zásady lex specialis derogat legi generali a lex posterior derogat legi priori. Zákon o státním rozpočtu je samostatným zákonem, který je přijímán každoročně a který může při respektování ústavního pořádku stanovit odchylnou úpravu vůči jiným zákonům stejné právní síly.
Není tedy možné tvrdit, že by zákon o státním rozpočtu mohl být automaticky považován za protizákonný pouze proto, že se odchyluje od parametrů stanovených jiným zákonem. Analogický přístup ostatně potvrdila i resentní judikatura Ústavního soudu, který takto například dovodil, že zákon může prolomit pravidlo obecného dne nabytí účinnosti právních předpisů, přestože i toto pravidlo je zakotveno na zákonné úrovni. Stejně tak Ústavní soud ve své ustálené judikatuře zdůrazňuje, že při přezkumu přijatých zákonů posuzuje primárně soulad s ústavním pořádkem, například porušení pravidel legislativního procesu stanovených jednacím řádem Poslanecké sněmovny, tedy na úrovni zákona samo o sobě nevede ke zrušení zákona, nedosahuje-li ústavní intenzity. To opět potvrzuje, že nelze automaticky dovozovat protiústavnost zákona o státním rozpočtu stvrzeného v rozporu s parametry stanovenými jiným zákonem.
Dále považuji za nezbytné připomenout kontext, v němž byl návrh státního rozpočtu znovu předkládán. Poslanecká sněmovna v rámci předchozího projednávání formulovala doporučení směřující buď k redukci výdajové stránky rozpočtu nebo ke zvýšení plánovaného schodku. Vláda se těmito doporučeními vážně zabývala a provedla výraznou a zásadní revizi rozpočtu, o které jsem před chvílí hovořila.
Kromě snížení bývalým ministrem financí uměle nadhodnocených příjmů, řádného započítání uměle podhodnocených výdajů, obsahuje návrh snížení provozních a ostatních výdajů o 11,4 miliardy korun nezbytné přesuny v rámci kapitol a také zapracování lednové makroekonomické predikce.
Museli jsme se vypořádat se zmíněnými chybějícími nekrytými výdaji v rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury nebo nezapočítanými zákonnými výdaji na sociální dávky. Museli jsme také upravit uměle nafouknuté příjmy, které kritizoval i Výbor pro rozpočtové prognózy - myslím kritizoval u bývalé vlády. Jak vidíte, došlo k výrazným úsporám, nicméně další zásadnější redukce výdajů by nebyla realizovatelná bez významných dopadů na fungování státu a plnění jeho závazků. Nelze tedy spravedlivě požadovat, aby vláda současně plnila doporučení Poslanecké sněmovny a zároveň zachovala původní parametry schodku. Takový požadavek by byl ve své podstatě vnitřně rozporný.
Navíc musím říct, že i kdyby připustila, že při přepracování návrhu zákona o státním rozpočtu na základě doporučení Poslanecké sněmovny byly pro vládu závazné výdajové rámce - a znovu připomínám, že s tímto tvrzením nesouhlasím - pak by šlo o jejich překročení ve výši 17 miliard, nikoliv více než 60 miliard, jak uvádí Mojmír Hampl, předseda Národní rozpočtové rady. Vycházím totiž z toho a se mnou experti Ministerstva financí, že je nutné aplikovat přímo použitelné evropské nařízení č. 2024/1263 ze dne 29. dubna 2024 o účinné koordinaci hospodářský politik a mnohostranném rozpočtovém dohledu a na něj navázané doporučení Rady Evropské unie ze dne 8. července 2025, kterým se aktivuje národní úniková doložka pro Českou republiku. Podle tohoto doporučení mohou být v rámci únikových doložek zahrnuty také skutečné a plánované výdaje na obranu, včetně investic do ní, podle metodiky COFOG a výdaje financované z úvěrů SAFE, které nejsou zahrnuty v COFOG v oddílu Obrana. Toto evropské nařízení má aplikační přednost před národní právní úpravou, což je základní princip evropského práva. Mám proto za to, že Národní rozpočtová rada by měla při hodnocení plnění fiskálních pravidel postupovat nejen podle zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, ale i podle rozpočtových pravidel a evropských předpisů, na základě kterých má Česká republika schválen střednědobý fiskální a strukturální plán a schválenou únikovou doložku. V podrobnostech odkazuji na dokumentaci k návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2026.
Vážené dámy, vážení pánové, na závěr mi dovolte seznámit vás se základními parametry předkládaného návrhu zákona o státním rozpočtu. Návrh počítá s příjmy ve výši 2 117,8 miliardy korun, výdaji ve výši 2 427,8 miliardy korun a deficitem 310 miliard korun. Zrekapituluji nejzásadnější změny oproti návrhu z listopadu 2025. Změny v oblasti příjmů. Snížení příjmů z pojistného na sociální zabezpečení o 9 miliard korun. Jak jsem zmínila, s namalovanými příjmy z novely zákona o zaměstnanosti nebo jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele zkrátka nelze seriózně počítat. Zvýšení daňových příjmů v úhrnu o 15,3 miliardy korun zejména z důvodu nové makroekonomické predikce. Snížení příjmů ze zvláštních účtů Ministerstva financí, nejčastěji takzvané dividendy ze státních polostátních firem, o 12,3 miliardy korun na celkovou částku 14,7 miliardy korun. Ano, to jsou ty nadhodnocené dividendy, opakuji. Zvýšení ostatních příjmů. Výnos dividendy ČEPS o 1 miliardu, odvody ze státních podniků v kapitole Ministerstvo zemědělství o 1,1 miliardy korun. Snížení ostatních příjmů. V kapitole Ministerstva financí celkem o 1,1 miliardy korun - to měly být prodeje majetku, které byly nereálné - a v kapitole Ministerstva životního prostředí v úhrnu o 0,2 miliardy korun. Změny v oblasti výdajů. Zvýšení sociálních mandatorních výdajů v kapitole Ministerstvo práce a sociálních věcí o 17 miliard korun. V kapitole Ministerstvo dopravy zvýšení transferu na krytí deficitu Státního fondu dopravní infrastruktury o 26 miliard korun a slevy na jízdném o 0,8 miliardy korun. Zvýšení prostředků na spolufinancování v rámci Strategického plánu Společné zemědělské politiky, rozvoj venkova 2023+, v kapitole Ministerstvo zemědělství o 6 miliard korun. V kapitole Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy byly navýšeny prostředky v rámci regionálního školství územních samosprávných celků na dofinancování výkonů a soukromé církevní školství ve výši 2,5 miliardy korun. V kapitole Ministerstvo průmyslu a obchodu zvýšení výdajů na poplatky za obnovitelné zdroje o 7,3 miliardy korun a snížení prostředků souvisejících s novým jaderným zdrojem Dukovany o 18,3 miliardy korun, protože tyto prostředky nebude při nejlepší vůli nutné v letošním roce vynaložit. Zvýšení výdajů na odvody do EU v kapitole Všeobecná pokladní správa o 7,7 miliardy korun. Ani na povinné odvody do EU jste nedali dost peněz, 7,7 miliardy korun. Navýšení platů zaměstnanců odměňovaných podle zákoníku práce, podle zákona o státní službě v úhrnu podle kapitol o 2 miliardy korun, které je trvale kryto úsporami v rámci běžných výdajů kapitol. Dále je navrženo dorovnání platů pro civilní zaměstnance v kapitole Ministerstva spravedlnosti ve výši 0,5 miliardy korun. I díky tomu alespoň částečně a v rámci možností napravujeme stav, kdy zaměstnanci státu za čtyři roky ztratili reálnou hodnotu svých platů o desítky procent.
Snížení výdajů na obranu státu v kapitole Ministerstvo obrany o 21 miliard korun. Armáda nestíhá utrácet, takže tam nebudou peníze ležet jako mrtvý kapitál. Tyto peníze nebyly pokryty závazky. Bezpečnost ano, ale efektivně. Nejsme bankomat pro zbrojaře bez plánu. I tak výdaje v poměru HDP meziročně zvyšujeme. A ti z vás, kteří se chystají kritizovat to, že do výdajů na obranu započítáváme v oblasti dopravy na infrastrukturní stavby necelých 20 miliard, vězte, že to byl návrh vaší vlády, který jsme pouze převzali. (Hledí do pléna.) Jsem ráda, že pan bývalý ministr kýve hlavou. Snížení v oblasti provozních výdajů, dotací a kapitálových výdajů - trvale ve výši 5,4 miliardy korun a jednorázově 6 miliard korun, což je v úhrnu za kapitoly o 11,4 miliardy korun. Snížení v oblasti ostatních plateb za provedenou práci, takzvané dohody, v úhrnu za kapitoly o 0,5 miliardy korun. Souvztažné změny v příjmech i výdajích. Zvýšení výdajů krytých příjmy z rozpočtu EU v kapitole Ministerstvo zemědělství o 2 miliardy korun. V kapitole Ministerstvo pro místní rozvoj o 7 miliard korun. Snížení výdajů krytých příjmy z rozpočtu EU v kapitole Ministerstva dopravy o 8,6 miliardy korun. Zvýšení ostatních nedaňových příjmů a ostatních výdajů o 9 milionů korun v kapitole Úřad (průmyslového) vlastnictví.
Ano, každý z nás by si přál, aby po všech těchto změnách mohl být deficit státního rozpočtu nižší než předkládaných 310 miliard korun. Naše vláda, která je u moci od 15. prosince, na tom pracuje každým dnem. Naše kroky v oblasti energetické politiky už nesou své ovoce. Lednová inflace byla nejnižší za devět let a analytici se shodují, že právě díky odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje. Je to přitom právě cena elektřiny, která má zásadní vliv na podnikání, atraktivitu země v očích zahraničních investorů, ale i agregátní poptávku. To byl jen jeden z prvních kroků, díky kterým nastartujeme a udržíme dynamický ekonomický růst, který nám pomůže snižovat deficit poměru k HDP, tedy ten nejdůležitější mezinárodní ukazatel. Ne letos, ale v horizontu čtyřletého období věřím, že ano.
Příští týden v pátek představíme naši komplexní hospodářskou strategii, na kterou čeká celý český průmysl. Ještě letos budou živnostníci profitovat z nižších odvodů na sociální pojistné. Zatraktivníme prostředí pro startupy, zlepšíme odpisovou politiku v oblasti vědy a výzkumu, narovnáme podnikatelské prostředí v Česku.
Naše kroky v boji s šedou ekonomikou, ať už moderní EET 2.0, které představím příští týden ve středu na tiskové konferenci, Kobra proti nelegální práci, legalizace dobrovolného spropitného v gastronomii nebo digitální daňová Kobra, také logicky nemohly přinést ovoce už letos. Ale intenzivně pracujeme na tom, aby se tak stalo už v roce 2027. Napravujeme zkrátka vše, co současná opozice trestuhodně zanedbala, a to nejrychleji, jak je to jen možné. Pracujeme na velkolepých projektech, ze kterých budou mít efekt rozpočty nejen za rok nebo za dva, ale i za deset nebo dvacet let.
Každý, kdo nám vyčítá, že se to nepromítlo už do letošní revize rozpočtu, hraje falešnou hru. Předkládáme rozpočet, který je nekonečně lepší, než loňská fabulace naštěstí už minulé vlády. Zároveň rozpočet, který není a nemůže být výsledkem naší strategické práce, jako spíše výsledkem našeho krizového managementu nad tím, co jsme 15. prosince zdědili. Předložený rozpočet je výsledkem konfrontace vymyšlených čísel s realitou, výsledkem poctivých provozních úspor a důležitých dílčích kroků, díky kterým má Sněmovna na stole reálný, úplný, pravdivý a transparentní rozpočet. Poprvé po čtyřech letech.
Děkuji vám za pozornost.
