Podstata věci je brutálně jednoduchá: byly shromážděny prostředky na léčbu člověka, kterému mina utrhla část nohy. Ne na nákup munice. Ne na výcvik diverzantů. Ne na financování útoků proti civilistům. Na zdravotní péči. Pokud se takové jednání má označit za „financování terorismu“, pak se význam slov v právu zcela vyprázdní.

Je přitom zásadní připomenout kontext. Ozbrojené skupiny působící na Donbasu byly v mezinárodním diskurzu označovány jako separatisté – tedy aktéři usilující o odtržení části území od Ukrajiny. OSN a mezinárodní právo tuto situaci dlouhodobě rámují jako ozbrojený konflikt, nikoli jako čistě teroristickou operaci. Ve zprávách OSN se používá terminologie „armed groups“, nikoli „terrorist organization“ jako univerzální právní kvalifikace. To je podstatné. Separatismus je politický cíl – snaha o autonomii či nezávislost. Terorismus je metoda – násilí zaměřené na civilní obyvatelstvo s cílem zastrašit nebo donutit vládu. Separatistické hnutí může páchat teroristické činy, ale není teroristické automaticky.

Krátce řečeno:

separatismus = politický projekt (odtržení, autonomie),

terorismus = způsob jednání (násilí proti civilistům za účelem zastrašení nebo nátlaku).

Trestní zákoník nestíhá a nesmí stíhat politické projekty jako takové. Stíhá konkrétní teroristické činy a jejich financování. Aby bylo možné mluvit o financování terorismu, musí být prokázáno, že prostředky směřovaly ke konkrétní teroristické činnosti nebo k teroristické skupině ve smyslu českého práva, a že pachatel jednal s úmyslem takovou činnost podpořit.

Kdo financuje léčení amputované končetiny, nepodporuje útoky na civilisty. Nepodporuje zastrašování obyvatelstva. Nepodporuje destabilizaci státu. Léčení zraněného není teroristickým nástrojem. Pokud by se tvrdilo, že uzdravení člověka „posiluje bojovou kapacitu“, pak by muselo být prokázáno, že právě tento účel byl zamýšlen a že obvinění vědomě směřovali k posílení násilné činnosti. Bez takového důkazu jde o konstrukci, nikoli o skutkovou podstatu.

Nebezpečí tohoto řízení spočívá v tom, že se politická nálepka zaměňuje za právní kategorii. Donbas je předmětem mezinárodního ozbrojeného konfliktu a sporů o územní celistvost, nikoli univerzálně označenou „teroristickou entitou“ podle OSN. Pokud by měl být každý, kdo projeví sympatii k separatistům v jakémkoli konfliktu, automaticky považován za podporovatele terorismu, pak by se trestní právo rozšířilo do sféry názorů.

Zásada „nullum crimen sine lege“ („žádný zločin bez zákona“) není formalita. Je to ochranný mechanismus proti svévoli. Český právní řád nekriminalizuje „sympatie k Donbasu“. Neexistuje trestný čin „politická solidarita se separatisty“. Existuje pouze trestnost konkrétních činů, které naplňují zákonné znaky. Bez prokázání, že financování léčby bylo součástí organizované podpory teroristické činnosti, se konstrukce obžaloby rozpadá.

Silný právní stát není ten, který reaguje na geopolitické napětí rozšiřováním trestní odpovědnosti. Silný právní stát je ten, který rozlišuje mezi politickou kontroverzí a skutkovou podstatou trestného činu. Pokud má být právo právem, musí odolat pokušení trestat symboly. A právě proto je tvrzení, že financování léčby zraněného Čecha na Donbasu představuje podporu terorismu, nejen právně slabé, ale principiálně nesprávné.

Zdroj:

_{1. Český trestní zákoník (terorismus, § 311 a násl.; § 321)
Česká republika (2009) Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. Sbírka zákonů České republiky. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2009-40}

_{2. Mezinárodní úmluva o potlačování financování terorismu (1999)
United Nations (1999) International Convention for the Suppression of the Financing of Terrorism. New York: United Nations. Dostupné z: https://treaties.un.org/doc/db/terrorism/english-18-11.pdf}

_{3. Rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1373 (2001)
United Nations Security Council (2001) Resolution 1373 (2001). S/RES/1373 (2001). New York: United Nations. Dostupné z: https://digitallibrary.un.org/record/449507}

_{4. Deklarace zásad mezinárodního práva (sebeurčení a územní celistvost)
United Nations General Assembly (1970) Declaration on Principles of International Law concerning Friendly Relations and Co-operation among States. A/RES/2625 (XXV). New York: United Nations. Dostupné z: https://digitallibrary.un.org/record/202170}

_{5. Definice ozbrojeného konfliktu v mezinárodním humanitárním právu
International Committee of the Red Cross (2008) How is the term “armed conflict” defined in international humanitarian law? Opinion Paper, March 2008. Geneva: ICRC. Dostupné z: https://www.icrc.org/sites/default/files/external/doc/en/assets/files/other/opinion-paper-armed-conflict.pdf}