Pěknou ostudu a amorálnost předvedl Mezinárodní olympijský výbor, který vyloučil ukrajinského skeletonistu Vladyslava Haraskevyče ze závodu. Důvod? Na svojí přilbě si dovolil fotografiemi připomenout ukrajinské sportovce zabité Rusy. Rádoby "čisté" myšlenky olympionismu vzaly, nikoli poprvé, za své. Prezidentka MOV Coventryová si, po neúspěšném pokusu přemluvit Haraskeviče, pobrečela. I jí bylo jasné, že rozhodnutí MOV je morální špína. I pro ni, vedle mnoha dalších, platí, že řada lidí si definuje morálku podle svého skutečného já, nikoli podle objektivních etických hodnot lidství. Obdobně se vyjádřil i šéf české olympijské výpravy Martin Doktor: "Na hry nepatří politická gesta, ať mají sebelepší důvod". Politickým gestem je tedy připomínka obětí zla, dokonce následně i citace z básně. No to jsme to dopracovali. Pak se nelze divit, že ruští sportovci mohou startovat pod neutrálním statusem (pochybuji, že všichni odsuzují Putina). To je podle MOV v pořádku.
Pro připomínku - Rusko v historii zahájilo 3 invaze během olympiád
- provozovalo státem financovaný doping
- podle ukrajinských zdrojů ve válce zavraždilo již
na 650 sportovců a trenérů.
Chápu, že sport je pro sportovce často jejich životem. O tom svědčí jejich um, vytrvalost a obětování všeho vlastnímu úspěchu. Jenže nad tím vším stojí přece jenom cosi vyššího a důležitějšího - lidské životy, situace, kdy zlo poráží dobro, solidarita a soucit. Domnívám se, že by myšlenkám olympionismu prospěla širší reflexe. Olympiáda je už dlouho velmi politickým podnikem a nepřiznat si to je jenom dalším z pokrytectví, které nás obklopuje stále více.
