To je najednou objetí, úsměvy, cukrování, ruka v ruce – jak dvě hrdličky na jaře. Stačí si potichu říct, co se bude na pódiu vykládat, co se „náhodou“ nezmíní, koho je potřeba nakopnout a koho naopak podržet. A je hotovo.

A co na to lidi? Ti to přece jako vždycky sežerou i s navijákem. Hezky naservírované fráze o demokracii, o hodnotách, o odpovědnosti. To bylo ale „podnětné setkání“, co? Jeden potřebuje mobilizovat davy a přisunout peníze do kasičky, druhý potřebuje podporu aktivistického publika. Win-win!

Hlavně se tvářit jako nestranný, nadstranický a čistý. Že, pane prezidente? Trochu trapné, že se to nahrálo, že? A když Minář svolává Letnou kvůli pár SMSkám prezidentovi, že stojí za prezidentem, jak přitom bude tvrdit, že „nejde o prezidenta“? Jak ho z toho vynechá?

Počkáme si a budeme se bavit! A těm aktivistům, co tam půjdou, už nepůjde o prezidenta, ale zase o Babiše. Vždyť je to průhledné jak sklo. Nakonec se to zase stočí k Babišovi? Co vy na to, Mikuláši?

Tohle je tragikomická vizitka stavu společnosti. Prezident, který skládal slib na Ústavu a má být nad věcí, se bratříčkuje s aktivistou. Aktivista si z demonstrací udělal politický a finanční nástroj. A teď ta pohádka o nestrannosti a úctě k demokratickým pravidlům? To je výsměch. Tvářit se jako morální autorita. Ach jo! A kdo to nevidí, ten nechce vidět.

Tohle není spontánní občanská iniciativa. Tohle je kalkul Mináře a prezidenta. A hlavně je to celé tak trochu trapné!