Petr Pavel by mohl mít svého druhu domácí vězení. Ministr zahraničí Petr Macinka ho totiž nechce napsat na seznam delegátů na summit NATO, výhledově ani na summit OSN. Překračuje podle vás ministr své pravomoci, jak ho osočuje opozice?

Nejsem úplně sečtělý a uvědomělý ohledně formální či oficiální subordinace a pravomocí jednotlivých funkcí. Myslím, že Petr Macinka své pravomoci nepřekračuje, nicméně samozřejmě dává soudruhu Pavlovi kde co dost okatě „sežrat“. Tak trochu si kluci navzájem do svých zájmů házejí vidle. Fakt je takový, že soudruh generál se chová jak rozmazlený spratek, který žaluje, takřka brečí před novináři, jezdí si za naše po všech čertech, pro svou rozvědčici bezprecedentně vyškemral balík na značkové hadry a kaviárové tousty a neustále se dožaduje kde čeho. Na jednu stranu se ohání ústavou, zákony, pravomocemi a na straně druhé si něco ohýbá a vykládá tak, jak se to hodí do krámu jemu a zejména agentu Kolářovi coby jeho přiznané a veřejně akceptované šedé eminenci.

Kromě toho nám zřejmě prezident bude kandidovat znovu, protože prý žádného jiného lepšího kandidáta nevidí. Není to hodno obdivu, jak má Petr Kolář generála vycvičeného? Kdyby viděl někoho lepšího, zasalutoval by, zahlásil „během mé služby se nic zvláštního nestalo“ a přenechal místo novému a lepšímu kandidátovi. Ale takhle to holt musí vzít na sebe.

Jo jo, to dá rozum. Nedělá to přece vůbec pro sebe, že? Tedy kromě hradní cestovky a královského platu pro sebe a soudružku politručku. Nepleťte se, pro nás ani pro vás to rovněž nedělá, dělá to hlavně a především pro agenta Koláře a jeho boys. Takže když protokolář zavelí, generál stosedmička musí srazit paty a poslouchá na slovo jak ratlík. A co si budeme? Nikoho moc lepšího na převlékání uniforem a na bezvýhradnou poslušnost vládnoucímu režimu než je zelená guma, opravdu nevidím.

Když jsme tak u té vojenské situace, v Íránu budeme mít prý 14 dní příměří. Myslíte, že je to způsob, jak válku dostat z obecného povědomí a pak ji ukončit?

Samozřejmě i to může být cesta. Ale dle mého na ukončení války zatím nedozrál správný čas. Politruci dosazení do čela jednotlivých států ještě musí trochu oškubat nás plebs prostřednictvím navýšení veškerých cen skrze dražší pohonné hmoty a Izrael, ohánějíc se nekonečným příběhem o antisemitismu všude, kam se podíváš, zřejmě touží svou prodlouženou válečnou rukou v podobě USA řádně rozvrátit, oslabit, přetransformovat nehodící se režimy na Blízkém východě. A co se týká příměří? Rád bych se pletl, ale USA a Izraeli se dá věřit asi jako programu Apollo. Tedy leda slepě či zaslepeně.

Na Výboru pro mediální záležitosti volili poslanci kandidáty, pro které pak budou moci hlasovat poslanci na plénu. A co se nestalo, lidovec Daniel Herman dostal 15 hlasů ze šestnácti a Stanislav Berkovec z ANO 13 hlasů. Jinými slovy, opoziční poslanci podpořili Berkovce, aby vládní podpořili Hermana. Jenže se na to přišlo a teď poslanci ODS dělají důkladnou soudružskou sebekritiku. Co si myslíte o této epizodě? Je to trapné, zábavné, nebo prostě klasická česká politika?

Myslím, že to není nic překvapivého. Jde dle mého o pokračování klasické soudružské politiky tak, jak se u nás dělala už před řízeným převzetím moci v devětaosmdesátém. Konsensus a společné hlasování se z logiky věci u politických stran docela předpokládá, ale v některých otázkách je třeba umět použít i vlastní hlavu a nejen být hlasovací rukou papalášů nade mnou. To myslím teď obecně, nejen ve výše zmíněném případě, který je v zásadě zcela marginální.