„Za oddělení politiky duševního zdraví a Radu vlády pro duševní zdraví tuto aktivitu velmi vítáme a budeme ji maximálně podporovat. Pokud totiž nezačneme pečovat o duševní zdraví už u nastávajících maminek a tím i nově narozených dětí a nebudeme stejně intenzivně podporovat tuto oblast na školách a v dětských kolektivech, nikdy nebudeme mít dostatečnou kapacitu odborníků na duševní zdraví k ošetření následků v podobě nárůstu duševních onemocnění ve společnosti. Jako velmi důležité vnímáme i provázání screeningu s rychlou pomocí, protože právě včasná podpora a pomoc je to, co může zabránit rozvoji už závažných duševních obtíží vyžadujících léčbu u specialisty,“ dodala Národní koordinátorka politiky duševního zdraví Dita Protopopová.
Celostátní screeningový program v oblasti duševního zdraví v Česku dosud chyběl. Průkopníkem v této oblasti je projekt Perinatal Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ), do něhož se do dnešního dne připojilo 40 porodnic v ČR. „Pracovníci těchto porodnic nabízejí ženám po porodu možnost vyplnit na tabletu dotazník psychosociálního stresu. V případě, že se na základě dotazníku objeví riziko duševních obtíží, ve vybraných porodnicích ženu kontaktuje koordinátorka podpory, která s ní probere situaci a nasměruje ji na nejefektivnější pomoc. Nový preventivní program bude z tohoto screeningu vycházet, screening však nově bude pro ženy dostupný již v období těhotenství a následně i po porodu, a to napříč celou republikou,“ řekl předseda Sekce perinatální psychiatrie Psychiatrické společnosti ČLS JEP a primář Centra perinatální duševní péče Antonín Šebela.
„Systematický screening duševního zdraví žen v těhotenství a po porodu považujeme za důležitou součást moderní perinatální péče. Je nezbytné, aby zahrnoval jak období antenatální, tak postnatální. V těhotenství umožňuje včas identifikovat ženy se zvýšeným rizikem rozvoje duševních obtíží a nabídnout jim adekvátní podporu ještě před porodem. V poporodním období by měl být screening realizován vícestupňově – první zhodnocení doporučujeme provést ještě před propuštěním ženy do domácí péče a následně pak v průběhu šestinedělí. Za optimální považujeme využití validovaných nástrojů, včetně moderních telemedicínských řešení, která umožní dostupné a efektivní sledování psychického stavu žen. Osobní návštěva zdravotnického zařízení či domácí návštěva by tak měla být indikována jen cíleně, zejména u žen s pozitivním screeningovým nálezem nebo zvýšeným rizikem. Celý systém péče musí být postaven na multidisciplinární spolupráci gynekologů, porodníků, porodních asistentek, praktických lékařů, klinických psychologů a psychiatrů. Pouze tak lze zajistit včasnou identifikaci obtíží, rychlé nasměrování k odborné pomoci a skutečně efektivní podporu žen i jejich rodin,“ dodal za Českou gynekologickou a porodnickou společnost ČLS JEP Marian Kacerovský.
„Na podzim roku 2024 jsme díky podpoře Magistrátu hlavního města Prahy otevřeli unikátní zdravotnické zařízení – Centrum perinatální duševní péče. Obrovský zájem o jeho služby je důkazem, že komplexní přístup k péči o duševní zdraví v těhotenství a po porodu je nanejvýš potřebný. Jsem nesmírně šťastná za úspěšné meziresortní propojení s gynekology a porodníky, kteří vnímají potřebnost péče o duševní zdraví těhotných a jejich rodin stejně prioritně jako my. A mám velkou radost, že všechny těhotné ženy a ženy po porodu budou mít možnost z veřejného zdravotního pojištění absolvovat během prenatální péče u svého gynekologa screening zaměřený na riziko rozvoje duševního onemocnění. Když má novorozenec spokojenou a zdravou maminku, je to nejlepší, co můžeme pro začátek jeho života udělat,” uvedla místopředsedkyně České společnosti porodních asistentek a ředitelka příspěvkové organizace Zahrada pro duši Markéta Školoudová.
