2. V 90. letech se v Americe mluvilo o tom, že se opouští strategie odstraňování vůdců nepřátelských režimů. Trump se k ní dnes – spolu s Izraelem – vrací, jen s mnohem přesnějšími technologiemi a zpravodajskými prostředky.

3. Dokonce se vrací i k politice změny režimů, kterou před volbami tvrdil, že je třeba opustit. Podpořil útok na Írán, který nepředstavuje žádné bezprostřední ohrožení Spojených států.

4. Dnes již mrtvý iránský lídr Alí Chameneí vydal v roce 2003 fatvu, která zakazovala výrobu a používání zbraní hromadného ničení. Jeho odstranění posiluje odpůrce, kteří prohlašují, že je třeba následovat příklad Severní Koreje, která je chráněna svou jadernou výzbrojí.

5. O co tedy jde? Co je cílem této speciální operace?

6. Po útoku Trump prohlásil, že vyzývá lid Íránu ke změně režimu. Írán je ale něčemu takovému velmi vzdálen. Moc v Íránu není v rukách duchovního vůdce a ještě méně prezidenta, ale je spíš vykonávána širším kolektivem jakéhosi „hlubšího státu“, který je připraven i ty nejvyšší rychle nahradit.

7. Trumpovo bombardování není cesta ke změně a modernizaci íránského režimu. Tou byla spíš dohoda o omezení jaderného programu z roku 2015, kterou Trump svévolně zrušil.

8. Jednání, která nyní vedl s Íránem Steve Witkoff a Jared Kushner, zřejmě nikdy nebyla myšlena vážně – nakonec tihle vyjednavači nebyli pro takovou roli vůbec vybaveni znalostmi ani zkušenostmi.

9. Íránci to museli vědět a s útokem zřejmě počítali. Chameneí ani nešel do bunkru – zůstal ve svém úřadě, jako by se rozhodl skončit v pravou chvíli jako mučedník.

10. Peršané se kdysi významně zasloužili o rozvoj a rozšíření šachové hry. Je otázka, jestli dnes rozumíme partii, kterou právě hrají.

11. Spojené státy dnes možná jen znovu spouštějí operaci, která nemá jasně definovaný cíl a strategii. Po Iráku a Afghánistánu je to těžko pochopitelné.

12. Donald Trump riskuje, že bude čelit důsledkům, které nedokáže domyslet, a nemá vedle sebe nikoho, kdo by si troufal ho zastavit...