„Právě teď, s deficitem dodávek, je naše ropa a ropné produkty velmi žádané,“ řekl ruské tiskové agentuře Interfax místopředseda vlády Alexandr Novak. V některých případech se ruská ropa nyní podle Novaka neprodává se slevou, ale s bonusem.
To je způsobeno napjatou geopolitickou situací, která trh zostřuje. Po americko-izraelském útoku na Írán a blokádě Hormuzského průlivu ceny ropy dočasně vzrostly na více než 118 eur za barel. Současně spekulace dále zvýšily tlak na ceny.
Politické reakce jsou protichůdné: Zatímco Evropská unie (EU) se nadále drží své sankční politiky, bylo již přijato 19 balíčků a další je předmětem kontroverzních diskusí, USA svůj postoj dočasně uvolnily. V polovině března americký ministr financí Scott Bessent povolil dočasný prodej již dodané ruské ropy bez sankcí do 11. dubna.
Několik členských států EU včetně Německa tento krok kritizovalo. Samotný Brusel prodloužil stávající sankce proti jednotlivcům a organizacím v souvislosti s válkou na Ukrajině do poloviny září. Plánovaný zákaz dovozu ruské ropy byl však ve středu náhle stažen z programu, oficiálně je stále předmětem přezkumu.
Zároveň ruské příjmy výrazně rostou: Podle agentury Reuters by se příjmy z ropy a plynu mohly v dubnu zvýšit o zhruba 70 procent ve srovnání s březnem, a dosáhnout tak nejvyšší úrovně od října 2025. Z Asie přichází stále větší poptávka. Podle agentury Bloomberg indické rafinerie nakoupily jen pro nadcházející měsíc přibližně 60 milionů barelů ruské ropy.
Zasahují i další země: Vietnam, Thajsko, Indonésie, Srí Lanka a Filipíny si podle agentury Reuters zajišťují zvýšené dodávky. Filipíny nedávno poprvé za pět let dovezly ruskou ropu, zhruba 1,5 milionu barelů z Dálného východu. Tento vývoj stále více podkopává účinnost západních sankcí. Místo ekonomické izolace Ruska se obchodní toky pouze přesouvají, s novými zákazníky a v některých případech i s vyššími maržemi pro Moskvu.
Zároveň se však fyzická exportní infrastruktura dostává pod tlak. Ukrajina zintenzivňuje své útoky na cíle hluboko v ruském vnitrozemí. Ve středu musely baltské přístavy Usť-Luga a Primorsk dočasně zastavit nakládku ropy a ropných produktů po útoku dronu. Primorsk byl již dříve v týdnu poškozen, když se vzňala palivová nádrž.
Tyto dva terminály patří k nejdůležitějším exportním uzlům země. Jen Primorsk dokáže denně zpracovat více než milion barelů ropy a je klíčový pro export klíčového druhu ropy Ural a také nafty. V loňském roce Usť-Luga odbavila přibližně 32,9 milionu tun ropných produktů, zatímco Primorsk 16,8 milionu tun.
Ukrajinský útok již v září 2025 dočasně paralyzoval Primorsk. Skutečnost, že byl zasažen přístav tak daleko od frontové linie, podtrhuje strategickou změnu zaměření Kyjeva. V centru pozornosti se stále více nestávají jen vojenské cíle, ale také ekonomicky kritická infrastruktura.
To situaci dále vyhrocuje. Zatímco se ruský export ropy přesouvá na nové trhy a příjmy rostou, existuje stále riziko, že útoky na infrastrukturu by mohly vážně narušit globální tok ropy, což by mohlo vést k dalšímu růstu cen.
Tolik Berliner Zeitung.
Včera odsunula Rada ministrů hospodářství zákaz ruské a plynu na neurčito.
