Dlouhodobě upozorňuji, že za vysoké ceny paliv mohou hlavně vnější vlivy – konflikt na Blízkém východě a vývoj na světových trzích. To nikdo neovlivníme a ceny rostou po celém světě. O to víc je důležité, aby kroky vlády byly promyšlené a férové.
Některá opatření ale považuji za velmi problematická!
Pojďme si je projít:
Uvolnění státních hmotných rezerv
Krok správným směrem. Jeho dopad na cenu ale bude pravděpodobně minimální. Navíc nikdo neví, jak dlouho bude konflikt trvat ani zda dojde k jeho eskalaci – proto je na místě opatrnost.
Snížení spotřební daně u nafty
Snížení o 2 Kč (respektive 2,35 Kč včetně DPH) vítám – sama jsem ho navrhovala. Stát totiž díky růstu cen vybírá na DPH zhruba o 3 Kč více. Toto opatření je tedy odpovědné jak vůči občanům, tak vůči státním financím.
Podobný krok bych ale čekala i u benzínu. Není fér vůči lidem s benzinovými auty, aby byli opomenuti.
Zastropování marží čerpacích stanic
Tohle nedává smysl. Maloobchodní trh je konkurenční a fungující – potvrzují to i analýzy ministerstva financí.
Proč se tedy zasahuje právě do této části trhu? Kde jsou analýzy marží velkoobchodníků a rafinérií? Právě tyto články řetězce mají mnohem silnější postavení, menší konkurenci a větší vliv na tvorbu cen. Přesto zůstávají bez regulace.
Zastropování prodejních cen
Ekonomický nesmysl a pokřivení trhu. Vláda chce každý den určovat maximální ceny. To může nejvíce poškodit menší, nezávislé čerpací stanice.
Ty často nakupují za aktuální - spotové (vyšší) ceny a nemají stejné podmínky jako velké sítě. Výsledkem může být tlak na jejich přežití, omezení konkurence a ve finále vyšší ceny pro zákazníky.
Vláda tak mění pravidla za pochodu a trestá především ty nejslabší, kteří na trhu často hrají nejférověji. Silní hráči zůstávají bez zásahu.
Stát by měl jednat předvídatelně, transparentně a férově. Pokud má docházet k regulaci, musí být založená na jasných datech a měla by se týkat celého řetězce – ne jen jeho nejslabší části.
Takhle na tom ve výsledku vydělají velcí hráči a zaplatí to lidé!
A to není fér.
