„Ty pozice jsou diametrálně odlišné, bude to boj a já si myslím, že to těžko stihneme tento rok, tím spíš, že v rámci stávající situace ohledně pohonných hmot, ropy a plynu a dalších věcí to bude velice obtížné. Nevím, jak Komise přišla na to, že jsme tak zbohatli, že nám chce vzít 220 miliard. To je absolutně nepřijatelné. Já jsem proti tomu hlasitě vystoupil. Ale budeme o tom samozřejmě jednat a je to i hlavní role naší vlády vyjednat tento rozpočet na roky 2027-2034. V roce 2020 se nám to povedlo, vyjednali jsme druhé nejvyšší peníze, přivezl jsem o 42 miliard navíc pro Českou republiku,“ uvedl předseda vlády Andrej Babiš.

Česká republika bude i nadále prosazovat, aby rozpočet reflektoval potřebu posílení konkurenceschopnosti evropské i české ekonomiky, a usilovat o zachování významu tradičních politik, zejména kohezní a zemědělské.

Dalším důležitým tématem jednání neformálního summitu na Kypru byla situace na Blízkém východě a její dopady na Evropu včetně oblasti energetiky. Nestabilita v regionu se promítá do vývoje cen energií a znovu ukazuje význam energetické bezpečnosti.

Premiér v této souvislosti tento týden zaslal evropským lídrům, předsedkyni Evropské komise i předsedovi Evropské rady již třetí dopis s konkrétními návrhy na řešení vysokých cen energií a úpravy současné energetické politiky. Česká republika prosazuje opatření na podporu energeticky náročného průmyslu, větší flexibilitu v systému emisních povolenek a zmírnění regulatorních opatření, která komplikují zajištění dostatečných energetických zdrojů.

Na programu zasedání byla také pokračující podpora Ukrajiny, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se neformálního setkání evropských lídrů na Kypru osobně zúčastnil.