Pravicová část českého parlamentu kritizuje nedemokratičnost jejího vzniku a pohrdání principy parlamentní demokracie. Opozice zase kritizuje zejména provázanost této vlády s SPOZ a možné bezpečnostní hrozby této vlády. ČSSD zároveň upozorňuje, že tato provizorní vláda, která slibuje věci, jež není schopna splnit, je špatným řešením na současnou politickou krizi. Tím je pouze vypsání předčasných voleb, dlouholetá to zvyklost v zavedených demokracií.
Problematika náhlého zbohatnutí ministra financí je obecně známá, tak jako jeho porušení zákona o přímé volbě prezidenta, právě v souvislosti s transparentností financování kampaně. Ministr financí by měl být zejména věrohodný a důvěry hodný. Zejména proto, že Česká republika je jedinou zemí Evropské unie, kde Finančně analytický útvar MF podléhá přímo ministrovi financí. A je iluzí se domnívat, že tato vláda odborníků není navázána na řadu podnikatelů či zájmových skupin. Tato provázanost je další bezpečnostní hrozbou této vlády.
Tvrzení, že Rusnokova vláda je vládou nestranickou a odbornou vzalo za své po jmenování místopředsedy SPOZ šéfem Úřadu vlády. Nejde pouze o odbornost či vzájemnou spolupráci s premiérem v rámci této politické strany, ale jde zejména o bezpečnostní riziko, vyplývající ze zákona o utajovaných skutečnostech. Pokud platí, že R.Augustín nemá požadovanou bezpečnostní prověrku, pak je toto bezpečnostní riziko velmi reálné. Nehledě na skutečnost, že pokud vláda nedostane důvěru, pak zřejmě bude ředitel Úřadu vlády úřadovat bez prověrky až do konce vládnutí Rusnokovy vlády.
Oprávněnost kritiky parlamentních stran směřuje i k velmi rychlým personálním výměnám na jednotlivých ministerstvech a to ještě před hlasováním o důvěře vládě. Otázkou je, zda toto personální zemětřesení odpovídá požadavkům na odbornou způsobilost a zajištění bezpečnosti. A to nejen ve smyslu zákona, ale i ve vztahu k různým lobystickým zájmům.
Jmenování a vlastní sestavení vlády bez parlamentní většiny je samo sebou problémem a jistým neblahým precedentem pro budoucí vývoj v zemi.
Vždyť parlament vyslovuje důvěru či nedůvěru vládě na základě programové shody či alespoň blízkosti programového prohlášení a ne proto, aby se zavděčil prezidentovi. Poslanecká sněmovna má nejen zákonodárnou funkci, ale i funkci kontrolní vůči exekutivě. A pokud existují již při vzniku vlády bezpečnostní hrozby, pak je tato kontrola dvojnásob důležitá. Pokud však vláda nevzešla z voleb a z vůle občanů, pak je kardinální otázkou, komu se vlastně Rusnokova vláda bude zodpovídat. A to je zřejmě největší bezpečnostní riziko současné vlády, které na rozdíl od klasicky jmenované, ponese prezident M.Zeman.
