Pokud kterákoliv vláda rezignuje na zajištění zdrojů, pak nejenže si přestane stát plnit své základní funkce, ale zároveň dochází k velkému zadlužení či nepromyšleným škrtům, které ekonomickou situaci země pouze zhoršují.

Klasickým příkladem je sedmileté působení pana M.Kalouska z TOP 09 ve funkci ministra financí. Deklarovaná rozpočtová odpovědnost pravice vyústila v nárůst státního dluhu z 28,3% HDP z roku 2006 na 42,3% v roce letošním, způsobila devastaci sociálních služeb, pod financování zdravotnictví, školství, bezpečnosti i obrany. Sedmiletá vláda pravice zanechala skrytý dluh ve výši minimálně 60 miliard korun z důvodu problémů s financováním  projektů z evropských fondů. Snížila se konkurenceschopnost našeho hospodářství, kdy naše země spadla z 29 místa z roku 2006 na současné 46 místo.To je ostuda pravicových vlád M.Topolánka a P.Nečase, které podřízly podporu inovacím, vědě a výzkumu.

Daňová politika by měla být také spravedlivá, měla by zahrnovat každodenní boj proti daňovým únikům, šedé ekonomice, proti hazardu či vyvádění peněz do daňových rájů. Kromě těchto opatření musí existovat prevence, například v zavedení registračních pokladen či majetkových přiznání. Stabilita a předvídatelnost daňového systému je základem pro rozvoj podnikání a investic a vede také k podpoře vytváření tolik potřebných pracovních příležitostí. A zejména, což je nejdůležitější, zajišťuje dostatek kvalitních a dostupných veřejných služeb pro občany České republiky.