Prostě dodaly potřebný počet hlasů pro pravicové vládní koalice, a to bez ohledu na principiální rozpory předvolebních slibů s povolebními činy těchto stran. Pomoc českých pravicových médií k prosazení nových politických subjektů bez jasného programu, bez členské základny, ale o to více provázaných s byznysem i těmito médii svědčí nikoliv o tolik proklamované změně k lepšímu, ale spíše o prosazování osobních či skupinových zájmů. A také o nutnosti zachytit hlasy nespokojených pravicových voličů.

Příkladem je Babišem založené a podporované politické hnutí ANO 2011, které se netají tím, že je pravicově zaměřené. Její mediálně známé osobnosti (podobnost zajisté čistě náhodná s osobou R.Johna před volbami v roce 2010) se snaží přesvědčit veřejnost, že nekopou v dresu miliardáře A.Babiše, s cílem zachovat snížené zdanění firem a podnikatelů, s úkolem neomezovat dobrý byznys pěstování technických rostlin či s myšlenkou bránit se proti evropským regulacím v kontrole kvality potravin. To opravdu nejsou politici, kteří makají ve prospěch veřejného zájmu, ale jsou to osoby, které makají a budou makat v úzkém zájmu pana podnikatele. Však je také platí a úkoluje.

Je prazvláštní, že veřejnoprávní ČT ve svých předvolebních vysíláních opět zvolila nestandardní předvolební modely takzvaných volebních potenciálů. Opět zřejmě proto, aby podpořila nové politické subjekty, a to zejména Babišovo hnutí ANO. Volební potenciály totiž vůbec nic neříkají o preferencích voličů k jedné politické straně, kterou budou volit. Pouze mohou ukazovat chování těch nerozhodnutých, kterých ovšem je nějakých 25%. Je také záhadou, proč sdělovací prostředky více nepoukazují na minulost pana Babiše a jeho podnikatelské aktivity či na jeho velmi úzké vazby na politiky v době privatizace. Zřejmě proto, že miliardář Babiš jde ve šlépějích V.Bárty a S.Berlusconiho. Ale to nepovede k větší demokracii, ale naopak k mediokracii a ke kultu osobnosti. Ale to jsme tu již měli.

Každá politická strana má mít jasný a čitelný volební program, má mít členskou základnu, která dohlíží na plnění tohoto programu a má mít představitele, které se tento program snaží uplatňovat v praxi. Proto je důležité se nenechat opětovně napálit známými tvářemi, populistickými proklamacemi či hesly, které nebude možno v praxi realizovat. Podnikatelsky založené politické strany a hnutí mají sloužit jako berlička možným pravicovým vládám. Rozhodně nezvýší důvěru občanů v politiku a v demokratické instituce, ale naopak přispějí ke snížení kvality a dostupnosti veřejných služeb a k omezení solidarity v naší společnosti.

Sociální bezvědomí pravicových vlád nesmí pokračovat. A jaká existují řešení? Ztracený polistopadový étos politiky, který vyprodukoval Věci veřejné a TOP 09, pokračuje v podpoře ANO 2011 a Úsvitu přímé demokracie. Obě hnutí mají společného jmenovatele a to novodobý kult osobnosti, která má údajně jako mesiáš zajistit prosperitu země. Že je to bluf ukáže pouze čas, nicméně ten čas může být pro občany České republiky velmi drahý. Proto jediným logickým řešením po sedmi letech vlády pravice je dát šanci levici. Chce to silný mandát pro sociální demokracii, která jediná dokáže zastavit privatizaci veřejných funkcí státu a udržet tolik potřebnou sociální soudržnost společnosti.