Pražský hrad je jedním z nejmarkantnějších symbolů české státnosti, patří českému státu od nepaměti a mně připadá jako nehoráznost, že si někdo dovolí přivlastňovat si ho jako soukromý majetek.

Nota bene, když to se skutečným vlastnickým právem církví k nejrůznějšímu majetku není vůbec jednoznačné. Pouze menší část majetku totiž církev historicky vlastnila, většinu z vůle vladaře země, tedy tehdejšího synonyma státu, pouze spravovala a užívala. Nikdy jej ale nevlastnila, tudíž jej nemůže ani restituovat.  

Jsem přesvědčen o tom, že by rozhodnutí předchozí vlády ohledně církevních restitucí mělo být podrobeno novým parlamentem důkladné kontrole, a budou-li shledána jakákoli pochybení, měli by být odpovědní představitelé pohnáni k odpovědnosti, hmotné i trestní. Církev by kromě toho měla prokázat nade všechnu pochybnost nabývací práva ke každému majetku, který bude restituovat. V případě neprokázání nabývacího titulu nebo pochybností o něm by měl majetek zůstat státu.