Strategie rozvoje sociálních služeb Ústeckého kraje vznikla jako dokument vypracovaný Pracovní skupinou rozvoje sociálních služeb v reakci na nedostatečné financování sociálních služeb ze strany státu a rostoucí finanční zátěže Ústeckého kraje jako zřizovatele. Závěry budou použity pro další kroky vedoucí k rozvoji sociálních služeb, jako je zavádění standardů či evaluace.

„Ústecký kraj jako zřizovatel 14 příspěvkových organizací v oblasti sociálních služeb se dlouhodobě potýká se značnou finanční zátěží v této oblasti, a to zejména v důsledku státní dotační politiky od změny financování sociálních služeb (s účinností nového zákona od 1.1.2007). Nemůžeme ovšem neustále snižovat zátěž šetřením. Přijetím maximálně možných úsporných opatření by došlo k útlumu a stagnaci rozvoje sociálních služeb, dále by byly financovány pouze opravy majetku Ústeckého kraje v rozsahu havarijních stavů, což by mělo  v budoucnu vliv na nárůst v oblasti investic,“ řekl hejtman Oldřich Bubeníček.

Proto rada kraje ustavila pracovní skupinu, která zpracovala Strategii rozvoje sociálních služeb s cílem minimalizovat dopady krácení dotací MPSV ČR pro jednotlivé příspěvkové organizace zřizované Ústeckým krajem v oblasti sociální na rozpočet zřizovatele. Při zpracování tohoto materiálu se vycházelo z dostupných demografických údajů, ze zkušeností s provozovanými zařízeními sociálních služeb, poznatků o jejich technickém stavu a analýzy poptávky po sociálních službách dle jednotlivých typů zařízení.

Přijaté závěry reagují na vývoj počtu žádostí o umístění dle jednotlivých cílových skupin, sledují kriteria efektivnosti a maximální hospodárnosti provozu a využitelnosti objektů zařízení a současně i otázku zaměstnanosti v lokalitě, případně dochází i k návrhu na změnu cílové skupiny, kde se zařízení nachází.

Radní pro oblast sociálních věcí Martin Klika k tomu dodává: „Část objektů, ve kterých jsou poskytovány pobytové sociální služby, je vysoce ekonomicky náročná na provoz a vynaložené prostředky na opravy a udržování těchto budov přesto nevedou k naplnění ani k přiblížení standardu na ubytování. Proto se budeme řídit doporučeními nerozšiřovat zřizovatelské funkce o další zařízení sociálních služeb pro seniory, dokončení transformačních procesů, opuštění památkově chráněných budov, snižování energetické náročností budov a snižování provozních nákladů a ekologické zátěže.“

Strategie obsahuje dva materiály. Část „Sociální služby zabezpečované příspěvkovými organizacemi Ústeckého kraje (Informace o možnostech rozvoje poskytování sociálních služeb Ústeckým krajem) bude využita jako výchozí materiál k dalším krokům kraje v oblasti poskytování sociálních služeb (rozvoj sociálních služeb, evaluace, zavádění standardů). Část „Sociální služby zabezpečované příspěvkovými organizacemi Ústeckého kraje (situační přehled)“ je zpracována jako podklad pro realizaci investičních záměrů v oblasti pobytových zařízení zřizovaných Ústeckým krajem a realizaci záměrů dalšího poskytování sociálních služeb v příspěvkových organizací zřizovaných krajem v oblasti sociální.