RNDr. Alexandr Vondra

  • ODS
  • europoslanec
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je -2,39. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

29.01.2014 9:31:38

Kongres ODS, Petr Fiala a cesta vzhůru

Kongres ODS, Petr Fiala a cesta vzhůru

Před týdnem si ODS na kongresu zvolila nové vedení a změnou stanov reformovala své vnitřní struktury. První krok byl nezbytný, protože poslední měsíce neměla strana nikoho, kdo by se za ni politicky vyjadřoval.

Druhý krok byl také důležitý. Reforma posílí vliv oblastí na úkor krajů. Kraje, nebo regiony, jak se říká v stranickém žargonu, stály u počátků krize ODS. Autentickou ideovou politiku, která reprezentuje přirozené zájmy pravicových voličů, v nich vytlačovaly do pozadí zájmy betonové lobby a konzumentů peněz z evropských fondů. Naopak oblastní sdružení, jednotky na úrovni bývalých okresů, mají blíž k členské základně. Ta bude mít teď příležitost víc mluvit do směřování strany.

Volba Petra Fialy předsedou byla správná a jediná možná. Brněnský konzervativní profesor dává ODS potřebný punc solidnosti. Je sice stranickým nováčkem, ale stojí za ním příběh člověka, kterému vždycky ležela na mysli i na srdci česká pravicová politika. Nedávno jsem si uklízel knihovnu a sám jsem byl překvapen, kolik toho o ní za posledních dvacet let napsal. Nikdo – snad s výjimkou Václava Klause – se mu pracovitostí v tomto ohledu nemůže rovnat. V analýzách po kongresu trochu zaniklo, že kromě Thatcherové, Reagana a zakladatele ODS se Fiala ve svém nominačním projevu přihlásil k odkazu Antonína Švehly. Někdejší agrární politik a dnešní brněnský profesor mají nepochybně jedno společné: politický realismus. A důraz na realismus a zdravý selský rozum musí být odrazovým můstkem obrozené ODS. Cesta na vrchol bude dlouhá a cestující se musí obrnit trpělivostí.

K politickému realismu se hlásí i nově zvolená stranická dvojka. Fialovi bude krýt záda Jan Zahradil, liberál, Pražák a zakládající člen. ODS tím vyslala signál, že změny a reformy netrčí ve vzduchoprázdnu, ale že může stavět i na tradici. Značka byla poškozena, ale stále za ni má smysl bojovat. Důvěryhodnost strany navenek bude obnovena jen tehdy, bude-li podepřena důvěrou straníků v sebe sama. Američtí republikáni si říkají GOP, The Great Old Party. Neexistuje žádný důvod, aby si jejich čeští bratři kladli skromnější cíle. Zahradil je ale dobrou volbou i z jiného hlediska. Nebojí se razantního vystupování, když to situace vyžaduje, a umí nastolovat témata v politické diskusi. Právě odvaha mluvit a schopnost určovat témata musí být druhým odrazovým můstkem v cestě na vrchol.

Šéfredaktor Reflexu Pavel Šafr ve svém posledním úvodníku prohlásil, že Fialovo sebe-přirovnání k Thatcherové kulhá. Jeho argument je ovšem nekorektní. Fiala se v Olomouci odvolal na Thatcherovou v době, kdy byla ministryní školství a pak převzala vedení opozice. Tehdy za sebou měla jen zápas o mléko ve školách, v němž sama nehrála roli nějakého tvrďáka. Boj s rudými odbory a podpora Reagana v jeho protisovětském tažení přišly až o několik let později. V jednom má ovšem Šafr pravdu: česká pravice nepotřebuje politology, ale politiky. Nepotřebuje bystré analytiky, ale slyšitelné a přesvědčivé hráče.

Opravdové zkoušky proto ještě přijdou a ODS ani její předseda to nebudou mít jednoduché. Někteří soudí, že s posledními volbami skončila celá polistopadová éra. Velká transformační témata, která v poslední pětadvaceti letech nesla právě ODS, se do značné míry vyčerpala. Chronická ekonomická krize, v níž se zmítá celý západní svět, pak otevřela cestu k nástupu ideologické radikální levice a populistického středu. Kus pravdy na tom je, ale neznamená to nutnost psát pravicový program úplně znovu. Naopak zápas o jeho základní pilíře je aktuální víc než kdykoli dřív a bude se rozhodovat v odvaze jít do každodenních střetů parlamentní politiky.

Musí to být zápas o svobodu jednotlivce a ochranu jeho soukromí v době, kdy je ohrožuje šmírování státu z jedné strany a nadměrná evropská regulace ze strany druhé. Musí to být obrana zájmů tradiční rodiny v době, kdy se funkce ministryně práce a sociálních věcí ujme radikální feministka Michaela Marksová-Tominová. Musí to být nekompromisní hájení prostoru pro pracovité a odpovědné živnostníky a další podnikatele v době, kdy jim bude chtít zakroutit krkem Jan Mládek v křesle ministra průmyslu a obchodu. Musí to být zápas o sebevědomé vystupování země v EU v době, kdy její eurohujerský ministr zahraničí bude dokumenty schvalovat ještě dřív než si je pořádně přečte. A v neposlední řadě to musí být tlak na udržení svobody médií a důsledné kontroly toho, zda multimiliardář, který postavil svůj byznys na státních a evropských dotacích, nebude z pozice šéfa státní kasy a majitele několika novin zneužívat své postavení.
Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama