Začínají v neděli 2. března vystavením originálu listiny z doby krále Jiřího z Poděbrad. Jedná se o smlouvu o přátelství a spolupráci, uzavřenou v Dieppe 18. července 1464 mezi vyslanci francouzského krále Ludvíka XI. a s posly českého krále Jiřího z Poděbrad. Listinu uchovává Národní archív. V poděbradském Polabském muzeum bude vystavena tři dny.
Ve stejný den se uskuteční v kostele Československé církve husitské bohoslužba na počest 550. výročí mírové mise a v Divadle Na Kovárně bude scénické čtení divadelní hry „Dlouhá cesta“ prof. Karolíny Adamové o mírovém poselství krále Jiřího. Koncem dubna se pak na poděbradském zámku otevře zrenovovaná expozice Památníku Jiřího z Poděbrad a 23. dubna budou na druhém nádvoří k vidění rytířské turnaje.
Od 16. do 18. května přijedou do Poděbrad významní představitelé státu. Slavnosti se spojí s 10. výročím vstupu České republiky do Evropské unie. Město nabídne řadu společenských akcí a u fontány v lázeňském parku se rozsvítí 28 laminátových srdcí. Centrum zaplní středověké trhy, k vidění budou středověké hudební a taneční soubory, které budou soutěžit o pečeť krále Jiřího. V září pak Poděbrady budou hostit Mezinárodní vědeckou konferenci o projektu Jiřího z Poděbrad.
„Krále Jiřího z Poděbrad považuji za jednu z největších osobností našich dějin, která zůstala ve své době poněkud nedoceněná. Na vrchol moci se dostal nikoliv kvůli svému původu, ale zásluhou svých dovedností a zkušeností. Jeho úsilí o evropskou spolupráci zůstalo na dlouhé věky opomenuto a plníme jej až v dnešní době. K Jiřímu z Poděbrad mám i vřelý osobní vztah a to prostřednictvím jeho moudré manželky Johanky z Rožmitálu, která pocházela z kraje mého domova. Johanka byla svému muži vždy dobrým rádcem,“ uvedl středočeský hejtman Josef Řihák.
Mírová mise Jiřího z Poděbrad začala už v roce 1462, kdy se český panovník rozhodl předejít případnému sporu papeže a evropských katolických vládců a vytvořil projekt Všeobecné mírové organizace. Ta vznikla na podporu trvalého míru. Hlavním cílem bylo vytvořit unii katolických evropských států. O dva roky později, tedy 1464, návrh předložil Jiří z Poděbrad nejdříve polskému králi Kazimírovi, posléze zeti Korvínovi a francouzskému králi Ludvíku XI. Poté se s mírovou smlouvou vydal za papežem, ale panovníci ho v projektu nepodpořili a papež na něj uvalil klatbu, sesadil ho z trůnu a zbavil majetku.
