S Vlastimilem Veselým: Od londýnského ARC ke Konzervativnímu fóru v Praze

05.07.2026 0:01 | Rozhovor

PŮLNOČNÍ ROZHOVOR ARC, neboli Aliance pro zodpovědné občanství. Konference této mezinárodní organizace se v Londýně účastnili i Vlastimil Veselý a Daniel Vávra ze Společnosti pro obranu svobody projevu. S Vlastimilem Veselým jsme pak mluvili také o tom, co vlastně dnes znamená být konzervativcem.

S Vlastimilem Veselým: Od londýnského ARC ke Konzervativnímu fóru v Praze
Foto: Hans Štembera
Popisek: Vlastimil Veselý

V Londýně proběhla konzervativní konference ARC. V situaci, kdy konzervatismus ve světě postupuje, v USA prezident Trump dělá skutečné změny, podobně jako prezident Milei v Argentině, v Jižní Americe za poslední rok vyhráli konzervativní kandidáti snad všechny volby. V Británii je lídrem průzkumů Nigel Farage, v Německu Alternativa pro Německo. Jaká v tomto směru byla na konferenci nálada?

Několik projevů kladlo důraz právě na změnu nálady. Ačkoli to může někomu připadat úsměvné a nedostatečné, chápu to. Je třeba si uvědomit, že západní Evropa a Británie zvlášť jsou v zajetí oikofobie, strachu z podpory vlastního národa, rasy, policie tam lidem někdy nedovoluje ani mávání vlajkou vlastní země.

Aby se mohla Evropa, Západ, začít vracet ke zdravému rozumu a zastavit masovou imigraci, ekonomickou sebevraždu s net zero, zrušit cenzuru, zakázat mrzačení pohlavních orgánů dětí apod., musí získat zpět sebedůvěru a přestat se cítit viníkem všech dávných civilizačních křivd. Ta míra skepse, beznaděje, je tam obrovská. Proto jsou optimismus a víra v budoucnost nutnou, avšak nepostačující podmínkou pro obrat k lepšímu.

O krizi smyslu a návratu ke ctnostem s pozitivní vizí budoucnosti tam mluvil např. Paul Marshall, s Jordanem Petersonem zakladatel Alliance for Responsible Citizenship (ARC).

Hostitelská Británie byla dlouhá staletí známa jako „Great Old Britain“, dnes se jí přezdívá spíše ironicky „Británistán“. Byla tato proměna někdejší Mekky konzervatismu na konferenci nějak reflektována?

Účastníci si mohli porovnat vystoupení obou předsedů dvou největších britských pravicových stran (otázka tedy je, zda lze torye, podobně jako českou ODS, ještě mezi pravici počítat) - Kemi Badenoch (Konzervativní strana) a Nigela Farage (Reform UK). Rozdíl byl patrný na první pohled.

I když odhlédneme od rétorické převahy Faragea, ani obsahem mu Badenochová nesahala po pásek.

Anketa

Je Petr Macinka arogantní?

87%
hlasovalo: 15447 lidí

Badenochová mluvila hodně o krizi s bydlením, zvlášť pro mladé. Jedním z důvodů je podle ní převis poptávky tažené mj. rostoucí migrací. Avšak ani slovo o tom, že by se dala třeba zastavit nebo výrazně redukovat a demotivovat deportacemi ilegálů.

V dalších větách dokonce zmínila zneužívání azylu těmi, kteří se prohlásí za gaye a pak založí rodinu nebo údajně konvertují ke křesťanství a pak chodí do mešity. Opět ani slovo, co s takovými podvodníky hodlají dělat.

Farage odpovídal mj. na otázku, jak vrátit do Británie pracovní místa a oživit průmysl. Reakce byla rychlá a jednoznačná - "energie, energie, energie". Podle něho se musí Británie stát soběstačná v produkci energií, jejíž ceny se musí podařit snížit.

Základem energetiky má být jádro, chiméru Net Zero radí co nejdříve opustit. Slibuje to jako první kroky své příští vlády, jejíž výhodou proti naší samozřejmě je, že na to nepotřebuje svolení Evropské komise.

Ta pokračující podobnost Konzervativců Badenochové s Kupkovou ODS bije do očí. Oběma stranám stále ujíždějí vlaky s voliči, ale jejich předáci stále řeší, zda je na nádraží dostatek reklam na diverzitu, větrníky a korigované informace.

Po návratu z konference jste na sítích napsal, že po roce 1989 vládli humanitně orientovaní intelektuálové, pak byznysmeni, po nich generálové. A nyní, podle vás, „se nabízí naděje, že by příští éra mohla patřit opět disidentům a intelektuálům – tentokrát konzervativní orientace“. To zní hodně odvážně, můžete tuto prognózu rozvést?

To byla spíš úsměvná glosa než prognóza. Samozřejmě bych si přál, aby příští elitou vedoucí západní instituce byli konzervativně ukotvení lídři s intelektuálním i podnikatelským zázemím, kteří mají za sebou nejen potřebné schopnosti a dovednosti, ale také morální zásady, které prokázali třeba tím, že se nebáli postavit mediálnímu a oborovému mainstreamu, přestože to pro jejich kariéry bylo riskantní a nevýhodné.

Poslední léta nám ukázala celou plejádu osobností, které musely své názory hájit jako disidenti. Mezi nimi hledejme důvěryhodné reformátory s vizí, kteří nám už nebudou o EU lhát.

Co vlastně dnes znamená „konzervatismus“? Liberálové by tento pojem rádi vyložili jednoduše jako „tmářství“, ale tak jednoduché to není. Co jsou dnes priority konzervativní politiky?

Nejjednodušší otázky vyžadují nejsložitější odpovědi (smích). Když to brutálně zjednoduším a použiji náš letošní podtitul Konzervativního fóra, je to suverenita naší vlasti, domov pro rodinu a mezigenerační kontinuita odkazující na Burkeovo společenství žijících, mrtvých a ještě nenarozených.

V praktické politice, a o tom budou jistě na naší akci debaty, je to svoboda projevu, bez které nelze diskutovat žádná aktuální témata jako např. minimalizace masové migrace a ekonomických dopadů Green Dealu, zahraniční financování politických neziskovek, ideologizace školní výuky apod.

V českých podmínkách by se mohlo zdát, že sněmovní většina je konzervativnější než kdy dříve. Jak se na to díváte vy? A co by tedy vláda měla udělat, aby očekávání konzervativců naplnila?

Po dlouhých letech máme skutečně konzervativnější sněmovnu, avšak v případě mnoha poslanců ANO, které se profiluje jako catch-all party, do poslední chvíle často nevíme, kam se při hlasování přikloní. Přitom pro zastavení woke liberálního pochodu institucemi je třeba každý hlas a např. v ODS nebo KDU-ČSL už nelze počítat ani s těmi, kteří se nedávno ještě ke konzervatismu hlásili.

Poctivá odpověď na vaši otázku by vyžadovala celou analýzu, ale pokud by stačila oblast, kde se pohybuje naše Společnost pro obranu svobody projevu (SOSP), tak brzy vyjde naše zhodnocení prvního půlroku vlády a srovnání s opatřeními, která jsme loni navrhovali.

Jak postřehy z ARC přenést do českého veřejného prostoru?

Do Londýna na ARC jsme jeli s Danem Vávrou s cílem domluvit další zahraniční vystupující a získat inspiraci pro doprovodný program 3. ročníku Konzervativního fóra, které pořádáme 14. listopadu v centru Prahy. Mělo by jít po roce a půl opět o největší setkání českých konzervativců a vlastenecky orientovaných organizací a iniciativ, letos již s účastí zahraničních hostů.

Na webu už máme profily prvních 9 vystupujících, časovou strukturu programu a některá témata panelových diskusí. Zatím neprozradíme místo konání – je však o ligu výš než to loňské. Jde o nádherný historický prostor poblíž centra Prahy, kam se snadno dostanete i MHD. V prodeji jsou stále cenově zvýhodněné Early Bird vstupenky, jejichž počet je však omezený. Stejně jako počet zlevněných vstupů pro studenty a seniory od 65 let.

 

Mgr. Martin Kupka byl položen dotaz

Babiš

Prosím o odpověď na otázku.Proč jedete pořád-- AntiBabiš.kDYBY TO NEMĚL VŠE OŠETŘENÉTAK BYCH VÁM VĚŘIL.Ale Vy opravdu nemáte nic jiného než mít v puse Babiše.Kolik jste toho mohli udělat ve Vaši minulé vládě a nic.Teď jedete pořád dokolečka jak by to mělo být. Děkuji za Odpověď. mamlas

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Diskuse obsahuje 1 příspěvků Vstoupit do diskuse Tisknout

Další články z rubriky

Novinka z Bruselu: Orwell měl pravdu, zničíme se sami

15:26 Novinka z Bruselu: Orwell měl pravdu, zničíme se sami

VHLED MIROSLAVA ŠEVČÍKA Místo posilování svobody a odpovědnosti občanů vznikají pravidla, která půso…