„Iniciace hlubšího zájmu veřejnosti o historii a současnou podobu naší městské části napomůže posílení občanského cítění a odpovědnosti za stav území, které obýváme,“ domnívá se ředitel Infocentra Prahy 5 Miloslav Mrštík, který současně prosí veřejnost o spolupráci, spočívající v zapůjčení nebo darování historických fotografií.
Takto získané snímky jsou digitalizovány, datovány a na nich zachycená místa zaznamenána digitálním fotoaparátem v jejich současné podobě. "Srovnání historické fotografie s aktuálním pohledem na dané místo ze stejné perspektivy přináší jedinečné vizuální spojení historie s přítomností. V tom spočívá jedinečnost projektu, který vyvrcholí také výstavou získaných fotografií," dodává zástupkyně starosty Marie Ulrichová-Hakenová, do jejíž gesce v radě městské části Praha 5 spadá kultura.
Získané fotografie (historické i současné) budou spolu s komentářem o daném místě publikovány na webu sledujícím kulturní dění MČ Praha 5 (http://kultura-praha5.cz/), případně v měsíčníku Pětka pro vás.
Na www.kultura-praha5.cz najdete každý týden novou dvojici fotografií a k tomu komentář kronikáře MČ Praha 5 Pavla Fabini.
Máte doma archivní fotografie?
Vlastníte-li cenné historické snímky, organizátoři projektu Praha 5 v proměnách budou velice potěšeni, pokud je zašlete prostřednictvím rozhraní na www.kultura-praha5.cz, sekce PRAHA 5 V PROMĚNÁCH. Fotky můžete zasílat i na e-mail promeny@kultura-praha5.cz, případně je osobně dodejte na Informační centrum Praha 5 (Štefánikova 30). Přidejte i krátký popis a telefonický, případně e-mailový kontakt. Poskytovatelé zveřejněných fotografií budou odměněni formou upomínkového předmětu či publikace Informačního centra Praha 5.
Zasláním fotografie vyjadřujete svůj souhlas s uveřejněním a k dalšímu využití v rámci projektu PRAHA 5 V PROMĚNÁCH (zveřejňování v periodikách, publikacích či v rámci výstav a prezentací). Vyjadřujete tím také to, že si nejste vědomi toho, že poskytnutím fotografií zasahujete do autorských či jiných práv třetích osob.
Ukázka z projektu: Příjezdová budova nádraží Smíchov
První vlaky přivítali smíchovští sousedé už v roce 1862, kdy bylo otevřeno nádraží České západní dráhy, spojující pražské předměstí přes Plzeň s bavorským městem Furth im Wald. Tehdy ještě nedokončené nádraží sestávalo z dvou hlavních objektů. Jižněji vyrostla odjezdová budova, zatímco blíž k centru Smíchova byla umístěna podlouhlá stavba sloužící pro příjezdy vlaků. Celý komplex doplňovala nástupiště a řada menších doprovodných přístřešků.
Budova s příjezdovou halou na přelomu 19. a 20. století. Foto: archiv
Pokud jde o slohový výraz stavby, nejvíce se uplatnily novorománské prvky, jak dokládají románské oblouky na oknech, patrné na dochované fotografii. Ta pochází z konce 19. století, nebo prvních let 20. století, soudě podle oděvů a dvoujazyčné česko-německé cedule. V této době už neslo nádraží označení Praha – Smíchov a od roku 1895 se nacházelo v majetku státu.
Místo, kde stávala příjezdové budova nádraží Praha-Smíchov. Foto: archiv
V poválečném období padlo rozhodnutí postavit na místě odjezdové budovy zcela nový nádražní komplex podle projektu pražské architektonické kanceláře Jana Zázvorky a Jana Žáka. Přestavba, která se uskutečnila v letech 1953-1956, se stala osudnou i pro severní stavbu s příjezdovou halou, která byla stržena v roce 1954. Dnes se na jejím místě nachází městský park, od druhé poloviny 60. let 20. století zpříjemněný kašnou a plastikou Chlapce s rybou od sochaře Břetislava Bendy.
