Zlínský kraj žádá, aby peníze evropských daňových poplatníků byly využity na opravu dvou cest. Jednak cesty na Pustevny, ale také cesty mezi Hutiskem a Velkými Karlovicemi.  Peníze z ROP Střední Morava – tedy evropských fondů (naše peníze, vybraly se i u nás) se použijí na opravu či zlepšení něčeho, co slouží všem občanům.

Silnice II/481

Silnice III/4837

Po silnici na Pustevny jsem shodou okolností jel zrovna v úterý. Přišla mi v dost dobré kondici, ale asi lépe zapadla do kolonky „Rozvoj turistického ruchu na Valašsku“ než jiné rozbité silnice. Doufám, že žádost vyjde a silnice se opravy dočkají.

Jedinou vadou na kráse všech těchto fondů, žádostí a projektů je neuvěřitelná složitost a tuny byrokracie.

Když si člověk uvědomí, že to funguje zhruba takto, tak ho úsměv málem přejde.

1) Koupím si v Rožnově pod Radhoštěm na Benzině naftu za 2000,- Kč.
2) Benzina pošle 1031,- Kč Ministerstvu Financí ČR.
3) MF ČR zaplatí náš členský příspěvek EU (44,5 mld Kč).
4) Někdo někde v Bruselu (ano, jsou u toho i čeští úředníci) se rozhodne, jak s fondy dalších 5 let nakládat.
5) Schválí to Evropský parlament (asi?), Evropská komise a já nevím, kdo ještě.
6) Založí se Regionální rady (které navíc nepasují na kraje) – případně se prodlouží jejich pětiletka.
7) Kraj, či obec může žádat Regionální radu o příspěvky na konkrétní projekty.
8) ROP snad vyhoví a pošle peníze.
9) Politici se pochopitelně pochlubí, že se jim to podařilo – vyvěsí vlaječky a rozdají propagační brožurky. Je dobré jim připomínat, že nerozdávají své peníze.
10) Cesta se začne opravovat.

Jak to zjednodušit?

Dle mého je cestou vpřed nechat co nejvíce veřejných peněz co nejblíže občanům.  Nejlépe v obcích, pak možná v krajích, na republikové úrovni malinko a na evropské úrovni ideálně nic.