Ačkoliv přepsaný obsah rozhovorů byl doposud v souladu s tím, co jsem řekl, v obou případech došlo k naprosté následné dezinterpretaci mých výroků. Ať při volbě titulků, sepisování interpretačních úvodů k rozhovorům či při následném přejímání rozhovorů ostatními médii.
Předně jsem nikdy o Lubošovi Zaorálkovi neřekl, že je zbabělec, jak například v úvodu mého rozhovoru dovozuje časopis Týden a dnes i server Lidovky.cz. Pouze jsem konstatoval, že neměl nakonec odvahu kandidovat na předsedu ČSSD, což je holý fakt. Pokud je někdo zbabělec, je to charakterová vada, kdy se nedostatek odvahy projevuje opakovaně, což není případ Luboše Zaorálka.
Kdo si přečetl celý můj rozhovor pro Týden, musel být také zklamán tím, že nepovažuji Zdeňka Škromacha za diletanta. Opět jsem reagoval pouze na jeho snahu mi vsugerovat podporu kandidatury Bohuslava Sobotky, což není pravda, a protože jsem to opakovaně popřel, považuji takové výroky za diletantské. Michal Hašek není k smíchu, jak jsem se dnes dočetl v MF Dnes, ale některé pasáže jeho „Desatera“ jsou opravdu směšné, například teze o tom, že model sociálního státu 20. století je minulostí.
Pokud jsem se vyjádřil o některých svých bývalých spolupracovnících kriticky a použil jsem slovní spojení „komunističtí dvořané“, pak se jednalo pouze o mé bývalé podřízené, nikoliv o politiky ČSSD. Na takový názor mám poté, co jsem je léta zaměstnával a umožnil jim velmi dobrou kariéru, výrazný společenský skok, za který jsem byl „odměněn“ jejich obrácením se zády ke mně po mém odchodu z čela ČSSD, právo. O lidech jako je Jaroslav Tvrdík, Jan Birke (můj bývalý šéf sekretariátu), Martin Vlasta (můj bývalý tajemník) či Walter Komárek (bývalý šéf mých poradců) se vzhledem k tomu, že neměli žádnou příčinu do mne kopat, mohu zcela svobodně vyjádřit jako o lidech, kteří by beze mne nebyli tam, kde působili a kteří už tuto šanci nikdy nedostanou.
Ke kandidátům na předsedu ČSSD – Bohuslavu Sobotkovi a Michalu Haškovi – se vyjadřuji i ve zmíněných rozhovorech pouze na základě jejich programových manifestů, které zveřejnili. A ty považuji z věcných důvodů, které jsem popsal, za velmi slabé.
Chápu, že některá média mají tendenci mé výroky posouvat, zjednodušovat. Ale s čím ostře nesouhlasím, je jejich naprostá dezinterpretace a zneužívání směrem k tomu, že ze mne chtějí udělat člověka zahořklého, který, jak v titulku napsal server Lidovky.cz, „kolem sebe plive“. Tak tomu není a novináři, kteří se mnou rozhovory dělali – ať jím je pan redaktor Týdne Korecký či MF Dnes Dolejší – to moc dobře ví. Je škoda, že ze sebe dělají zbytečně hlupáky a je to škoda, protože jsem jim vyšel při poskytnutí obou rozhovorů maximálně vstříc.
Novináři se pak nemohou divit, že se kriticky pozastavuji nad mediálním obrazem Karla Schwarzenberga, který se vyjadřuje mnohem ostřeji a osobněji než já a přesto jsou jeho vyjádření médii přijímána nikoliv tak, že kolem sebe plive, ale jako moudré a uvážlivé výroky. Pokud bych si například pozval mladou uchazečku o zaměstnání v 11 večer k sobě domů, jak se to stalo nedávno panu Schwarzenbergovi v testu MFD, nebylo by to zcela jistě interpretováno tak, že ukázal bezpříkladný zájem o její problémy, jak to bylo podáno právě MFD, ale jako bezprecedentní projev chlípnosti. Další důkaz o tom, jak média někomu nadržují a někoho haní. A když nemůžou uškodit, alespoň sáhnou k dezinterpretaci jeho výroku.
