První vážné nebezpečí vracení prostředků z fondů EU čeká ČR na konci roku 2011. Evropská komise pod tlakem členských států zejména Španělska a Portugalska, ale také díky našemu efektivnímu jednání při projednávání evropské finanční perspektivy v závěru roku 2005, změnila pravidlo N+3 pro roky 2007-2010 a rozhodla, že je bude uplatňovat až počínaje rokem 2008. Prostředky na rok 2007 se rozpočtou do následujících 6 let. Pro alokace na roky 2011-2013 se uplatní dokonce pravidlo N+2. Proto je posledním rokem, kdy se hodnotí stav čerpání rok 2015, přestože poslední projekty je možno schválit pouze do konce roku 2013. Na konci roku 2011 se tak poprvé vyhodnotí vyčerpání prostředků na rok 2008 a jedné šestiny prostředků na rok 2007 nicméně u každého ze sedmnácti operačních programů zvlášť. V tomto roce se započte do čerpání tzv. záloha, kterou obdržela ČR od Evropské komise při podpisu jednotlivých operačních programů a která tvoří přibližně 9% celkových prostředků na sedmileté období.

I přes pomocnou berličku 9% zálohy by podle současného stavu čerpání, pokud se nezlepší, musely na konci roku 2011 vracet prostředky tyto operační programy- OP Výzkum a vývoj pro inovace, OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost (oba pod správou MŠMT), Integrovaný OP (pod správou MMR) a OP Lidské zdroje a zaměstnanost v gesci MPSV. Tyto operační programy mají totiž dosud proplaceno od Evropské komise pouze 0%, 0,3%, 3%, respektive 5,1% což opravdu není mnoho. Do konce roku 2011 bez použití záloh musí mít proplaceno cca 16%. A to je zřejmě nad síly správců těchto programů.

Daleko větší problémy ovšem čekají ČR při současném přístupu k čerpání fondů EU v roce 2012 a zejména v roce 2013. Na konci roku 2012 musí mít operační programy proplaceno od Evropské komise cca 32% celkové alokace a již nepomohou žádné zálohy. Jako rizikové pro tento rok hodnotí MMR všechny operační programy, u nichž hodnota proplacených prostředků EK nedosáhla k 3. 11. 2010 10% celkové alokace (celkem 10 operačních programů ze 17, kromě výše uvedených také ROP Jihozápad-3,7%, OP Technická pomoc-5%, OP Životní prostředí - 5,6%, ROP Severozápad – 5,7%, OP Podnikání a inovace – 7,1% a ROP Moravskoslezsko -9,7%). Rok 2013 je nejrizikovější, protože na jeho konci dojde k souběhu pravidla N+3 a N+2, takže bude nutno získat z EU do jednotlivých operačních programů prostředky z roku 2010, 2011 a navíc šestinu prostředků roku 2007. Při současném stavu čerpání je nemožné projekty v takovém rozsahu profinancovat. Přinejmenším na konci roku 2012 a dále bude vracet ČR do rozpočtu EU prostředky v řádu desítek miliard Kč. Především podle úspěšnosti čerpání v daném rozpočtovém období se navíc rozdělují prostředky pro období následující. Když se tedy zásadně nezlepší postup čerpání fondů EU, doplatí na to ČR i v alokaci pro roky 2014-2020.

Jaké je řešení této neradostné situace, která nastává navíc v době, kdy v důsledku hospodářské krize trpí veřejné rozpočty a rozpočty podnikatelských subjektů zásadním nedostatkem prostředků a právě fondy EU by měly být klíčovým zdrojem růstu ekonomiky ČR a tedy i růstu životní úrovně obyvatelstva. Bohužel na nalezení řešení, aby ČR nemusela vracet žádné prostředky je již nyní pozdě. Je pouze možné minimalizovat škody. Vláda ČR může rozhodnout o přesunutí prostředků mezi operačními programy do těch, které dobře čerpají. Bohužel tak může něco udělat pouze pro daný rok a pro rok následující. To jinými slovy znamená, že se již nic nedá dělat s prostředky na roky 2007 (jedná se o polovinu těchto zdrojů), 2008, 2009 a 2010. Tedy přesně polovina prostředků na roky 2007-2013 se již nedá optimalizovat a přesunout tam, kde je naopak převis žádostí a nedaří se je uspokojit (zejména většina ROPů-Regionálních operačních programů v gesci krajů a OP Doprava). Vláda promarnila tuto možnost v roce 2010, kdy již signály o pravděpodobném propadnutí peněz byly a jsou více než zřetelné. Vláda by tedy co nejdříve v roce 2011 měla rozhodnout o přealokaci části prostředků na roky 2011-2013 z hůře do lépe fungujících oblastí rozhodnout. Dalším nutným krokem je přesunout prostředky v rámci špatně fungujících operačních programů do oblastí, kde je poptávka vysoká a nenamlouvat si, že v oblastech, kde se nedařilo čtyři roky, se najednou stane zázrak. Zázrak se ale konat nebude. Takový přesun může být často učiněn pouze se souhlasem Evropské komise, ale není možné jej odkládat.

Kromě výše uvedených opatření existuje řada kroků na úrovni správců fondů EU, kterými lze čerpání fondů EU urychlit. Mezi ta hlavní opatření patří urychlení frekvence výzev pro předkládání žádostí, zkrácení termínů pro hodnocení žádostí o dotace, zkrácení termínů pro posuzování žádostí o platby u schválených projektů, proplácení prostředků u všech operačních programů ve lhůtě splatnosti faktur a nikoliv následně, což nutí žadatele platit zbytečné úroky za úvěry od bank, intenzivní proškolování žadatelů jak vyplňovat žádosti o platby či realizovat výběrová řízení, kde dochází k četným chybám, zrychlení činnost stavebních úřadů při udělování stavebních povolení k projektům financovaných z fondů EU, zrychlení činnost ÚOHSu při rozhodování o napadených výběrových řízeních u projektů z fondů EU atd. Projekty v oblastech, kde jich není dostatek, je třeba vyhledávat, aktivně pomáhat žadatelům a nikoliv pasivně čekat na předložení žádostí. Zároveň si různé úrovně státní správy a samosprávy nesmí dělat naschvály, jak jsme tomu byli svědky při diskriminačním rozhodnutí vlády o zrušení spolufinancování ze státního rozpočtu pro Regionální operační programy v gesci krajů a ponechání této částky pro programy v gesci vlády (ministerstev). Hlavní město Praha ostatně zažívá ještě tvrdší řešení, má nahradit peníze za spoluúčast státu dokonce zpětně.

Skutečností nicméně zůstává, že je nutno konat okamžitě. Nemalovat věci na růžovo a přiznat si reálný stav věcí. Nedoufat v zázraky, vždyť jde o miliardy korun, které mohou zásadně zlepšit kvalitu života občanů ČR. Chovat se pragmaticky, pružně a rychle. Situace ve správě a čerpání fondů EU je u řady operačních programů kritická a zralá pro razantní a rychlé řešení.

(spoluautorem článku je Tomáš Novotný - ekonom a právník, ředitel Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Střední Čechy)