Požadavky nemocničních lékařů jsou naprosto pochopitelné. Poplatky zavedené ministrem Julínkem rozevřely nůžky mezi příjmy a pracovními nároky na lékaře v privátním a veřejném sektoru výrazně v neprospěch nemocničních lékařů.  Dalším krokem Julínkových opatření, zastropováním odvodů z příjmů nad 80 tis. Kč, došlo ke snížení příjmů do systému cca o 3 mld. Kč a současným zrušením tzv. přístrojové komise se otevřel naprosto nekontrolovatelný prostor pro nesystémový nákup předražených přístrojů, které celou péči zdražují.
Spolu s dalšími kroky jde o jednoduchý vzorec, který dobře znají v byznysu – řízený bankrot. Opatřeními, která vedou k insolvenci, se uměle sníží cena toho, co chce někdo koupit a co bude v budoucnosti opět velmi dobrý byznys.
To, co k úspěšnosti záměru privatizovat celý zdravotní systém ještě chybí, je stanovení standardů péče, tedy toho, co bude z veřejného zdravotního pojištění hrazeno.  Soukromý kapitál nastavený na zisk potřebuje garanci stálých zisků, neohrožovaných jakýmkoliv výkyvem a žádnými dalšími nároky. Proto je pro soukromý kapitál naprosto nepřijatelný doposud platící paragraf poslankyně Fischerové, který vychází ze současného znění Ústavy ČR, a znamená, že nelze zpoplatnit žádnou lékařskou péči. Zrušení tohoto paragrafu má být proto prvním krokem reformy prezentované ministrem Hegerem. Jeho zrušení otevře prostor ke zpoplatnění nejen léků, ale i úkonů zdravotní péče samotné.  Dá se předpokládat, že pokud se to podaří, ministerstvo nebude nijak spěchat se stanovením standardů. Platit budeme pak za vše, jak tomu dnes je již u stomatologů.  
Návrh ministerstva na stanovení finančních standardů na to, co bude hrazeno, je potřebné zásadně odmítnout při vědomí toho, že je potřebné s finančními prostředky v oblasti péče o zdraví dobře hospodařit.  Civilizované země proto mají stanoveny negativní výčet – tedy to, co naopak z veřejného zdravotního pojištění hrazeno není – jako např. hotelové služby, kosmetické operace, některé stomatologické výkony, brýle. Vše ostatní je hrazeno podle medicínské indikace, tedy potřebnosti úkonů navracejících zdraví. Jen takový systém naplňuje princip solidarity ve společnosti a garantuje stejný přístup ke zdravotní péči všem, jak to zakotvuje i Ústava ČR.
Vyzývám tedy ministra zdravotnictví a vládu ČR, aby se urychleně s lékaři dohodli na scénáři nápravy situace, zamezili odchodu lékařů a přestali ohrožovat zdraví a životy pacientů likvidací dostupné péče.

Alena Gajdůšková, místopředsedkyně Senátu PČR