Zmíněné rodiny požadují po městě celkové odškodné 5,2 milionu korun a viní jej z porušování lidských práv, spojené se stěhováním na Olomoucko, Jesenicko a Prostějovsko v roce 2006, a to navzdory tomu, že neplatily nájemné a měly již soudem nařízené vystěhování. Starostovi Jiřímu Čunkovi tak už došla trpělivost a na začátku října podalo město proti rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci dovolání k Nejvyššímu soudu.
„Dle mého názoru Vrchní soud v Olomouci již několikrát prokázal absolutní nekompetentnost. Zřejmě si vůbec nevšiml, že rodiny, které nás žalují, jsme mohli na základě soudu s ohledem na neplacení nájemného vystěhovat na ulici. My jsme jim však pomohli a za to jim máme platit škodu. Obávám se, že na základě takového nesmyslného a nespravedlivého soudu přistoupí město Vsetín k neprodloužení nájemních smluv romským rodinám, kterých se tehdejší stěhování týkalo a jediná adresa, kterou jim doporučuji k řešení bydlení je Vrchní soud v Olomouci,“ uvedl starosta Jiří Čunek.
Uvedené rodiny bydlely spolu s dalšími v pavlačovém domě u polikliniky ve Vsetíně, který město nechalo zbourat. Důvodem demolice byl především jeho havarijní stav a neuspokojivá statika. „Obyvatelé, kteří se rozhodli přijmout nabídku města na zajištění náhradního bydlení, se až do naplnění kapacity přestěhovali do kontejnerových domů na Poschlé. Zbylé rodiny pak přijaly bezúročné půjčky od Vsetínské správní a investiční v celkové výši 3,671 milionu korun na nákup domů v uvedených lokalitách,“ připomíná starosta Jiří Čunek. Nabídku na přestěhování tehdy využilo celkem osm rodin a zvláštní je, že pouze čtyři rodiny zažalovaly město za údajné protiprávní jednání. V současné době dluh na nájmu z užívání bytů v bývalém pavlačovém domě činí u dotčených rodin více jak 620 tisíc korun včetně úroků, poplatků z prodlení a nákladů za soudní vymáhání. Dluh za půjčky na domy se k poslednímu září vyšplhal na bezmála jeden a čtvrt milionu korun a kromě jedné rodiny, jež pravidelně splácí, se ani vymáhání příliš nedaří.
„Zatímco Vrchní soud v Olomouci je přesvědčen, že město svým jednáním zasáhlo do osobnostních práv romských rodin tím, že se snažilo vyřešit jejich bytovou situaci stěhováním mimo svůj katastr, Krajský soud v Ostravě opakovaně dospěl k závěru, že město se žádného protiprávního jednání nedopustilo a žaloba je tak zcela neopodstatněná,“ popisuje rozdílné pohledy obou soudů právník radnice Aleš Gnida. Podle Gnidy se závěry Vrchního soudu v Olomouci opírají o nesprávně zjištěný skutkový stav a o důkazy, které jsou podle něj nepoužitelné. Proto město podalo 8. října dovolání k Nejvyššímu soudu.
