Turecká policie v pondělí 30. 11. 2015 zadržela v oblasti sousedící s řeckým ostrovem Kos přes 1300 migrantů a jejich převaděčů. Pro začátek prvního dne po víkendovém zasedání části členů EU a Turecka, je to první sladká dávka úspěchu v boji proti nelegální imigraci, jenž  se v této zemi při Bosporu stala obrovským byznysem. Nic naplat, dohody je třeba plnit, zvláště když je tak dobře zaplaceno. Však Turci o víkendu uzavřeli velice dobrý obchod. Kdo byl někdy v Turecku pochopí, jací jsou Turci schopní obchodníci.  Částka 3,2 miliardy EUR od EU stojí Turecku za to, aby byl byznys s převaděči alespoň trochu potlačen. Výhody podmínek dohody s EU, které tímto dále mohou plynout pro Turecko, jsou až zarážející (bezvízový styk, brzké členství, přímý import dalších migrantů do EU, každoroční platby). Však si  také pro zdar celé dohody  Angela Merkelová a spol. pozvala jen ty, kteří budou s obsahem dohody s Tureckem souhlasit. T.j. mimo jiné také bez kverulantských zemí V4 včetně Česka. O jejíž míře kverulantství  začínám hodně pochybovat.

 Summit části EU bez přizvání všech členů se rovná ve výsledku diktátu jedněch vůči ostatním. Důvěra všech nepozvaných zemí bude tímto v projekt EU silně nahlodána, zvláště po zavedení relokace imigrantů do těchto zemí a povinných „solidárních“ plateb.

 Ve vizích státníků  se občas skloňuje slovo „most“ myšlené ve smyslu spojnice daného státu mezi dvěma celky, bloky.

Například zamýšlené poválečné Benešovo  Československo, samo pohlcené komunistickým východním blokem. Nebo nověji Ukrajina, rozervaná občanskou válkou. Zdá se, že nejblíže k tomuto cíli „mostu“ má však Erdoganovo Turecko. Avšak s takovým to „mostem“ si však Evropa neví rady. A tak raději tento „most“ prozatím načas zavírá pomocí miliard EUR a hutných  slibů. Mám však obavy, že takto zakoupený „turecký med“ se již brzy promění v nechutně hořký evropský pelyněk.