Na nedávné prodejní výstavě zbraní v Kyjevě patřila mezi prominentní návštěvníky delegace Kataru, která zakoupila protiletadlový systém Pečora. Konečným uživatelem tohoto systému má být podle médií Islámský stát. V celé záležitosti se objevila i turecká stopa a na internetu kolují kopie dokumentů kontraktu.

Turecká stopa je přítomná na Ukrajině i v podobě podpory krymskotatarských aktivistů, které Turci využívají proti Rusům. Čtenáři si jistě vzpomenou na listopadové přerušení dodávek elektřiny na Krym, které ale postihlo i dvě oblasti Ukrajiny. Bez proudu se ocitlo mnoho set ukrajinských obcí (podle některých údajů až 1400!). Jedním z organizátorů této energetické blokády Krymu byl Lenur Islamov.

Islamov oznámil, že Erdoganovo Turecko bude podporovat vznik batalionu Noman Čelebidžichan. Tento dobrovolnický útvar o plánovaném počtu 560 mužů bude údajně pomáhat kontrole hranic a do 15. 1. 2016 má obdržet příslušné číslo útvaru. Lenur Islamov prohlásil, že k energetické blokádě by měla přibýt blokáda potravinová, během níž by malé záškodnické lodě napadaly plavidla, dopravující na poloostrov potravinové zboží. Islamov řekl i to, že existují i jiné účinné metody, jak poškodit Krym a jeho ekonomiku. O tom všem promluvil v rozhovoru pro Oděsské krizové medální centrum.Krymská prokurátorka Natalija Poklonskaja sdělila, že Lenur Islamov byl v souvislosti s listopadovým přerušením dodávek elektřiny obviněn ze sabotáže. 

Ukrajina jistě není tak bezmocná, aby neměla sílu kontrolovat území, ve kterých funguje její správa. Spíš mlčky toleruje protiruské kroky krymskotatarských aktivistů na ukrajinském území.

Na Krymu jsem byl a vím, že krymské vedení dělá vše pro uspokojení požadavků a potřeb Tatarů (např. jazykový zákon ze září i zákon o vzdělání z června roku 2015). Erdogan podporou skupin krymskotatarských aktivistů pokračuje v konfrontační linii vůči Ruské federaci. Rusové byli přinuceni urychleně položit první dva kabely pro zásobování Krymu elektřinou a v instalaci dalších se pokračuje. Pokud jde o potravinovou blokádu, sami ukrajinští výrobci jsou s ní nespokojení, protože je připravuje o trh, kde byli doma.

Erdogan chce Rusům zkomplikovat život, hodně tím ale riskuje, a pokud by se rozhořel kurdský problém, Turecko by mohlo následovat neblahý osud Sýrie. Ve svém vyostřování situace Erdogan možná kalkuluje i s tím, že ochlazení ekonomické spolupráce Ruska a Turecka (a Erdogan zcela nedávno mluvil o tom, že vzájemná výměna by měla překročit sto miliard dolarů) se dotkne zejména muslimských oblastí Ruské federace, třeba Tatarstánu. Na podobné dotazy odpovídal nedávno na své tiskové konferenci i Vladimír Putin. Další uprchlickou vlnu by ale už turecké služby těžko spoluorganizovaly. Erdogan ve svém křesle nemusí být neotřesitelný.