Hlavním tématem jednání ve všech třech zemích byla agresivní politika Ruska a posilování obranyschopnosti severovýchodního křídla NATO, v němž sehraje klíčovou roli nadcházející alianční summit ve Varšavě. Všichni pobaltští ministři obrany uvítali záměr států Visegradské skupiny vyslat v roce 2017 do Pobaltí vojáky za účelem provádění společného výcviku s pobaltskými a dalšími spojeneckými silami působícími v regionu.
„Všichni mí pobaltští kolegové potvrdili svůj zájem setkat se s ministry obrany zemí V4 během alianční ministeriády v Bruselu v polovině června, abychom našim spojencům v NATO mohli tuto iniciativu alespoň v hrubých obrysech společně představit. Do konce roku pak doladíme konkrétní detaily a předpokládáme, že naši vojáci do Pobaltí vyrazí v lednu příštího roku," říká ministr Stropnický.
Během své návštěvy Tallinnu zahájil společně s estonským prezidentem Toomasem Hendrikem Ilvesem konferenci o kybernetické bezpečnosti, které se účastnili odborníci ze 40 zemí. „Kyberprostor je dnes dalším bitevním polem moderní války. A pro pobaltské státy je v současné době toto téma víc než aktuální," dodává ministr Stropnický.
Součástí programu byla také návštěva estonské letecké základny Ämari, z níž by mohli v roce 2019 čeští piloti zajišťovat ostrahu vzdušného prostoru pobaltských států.
V litevském Vilniusu pak ministr Stropnický navštívil nově vybudovanou předsunutou alianční velitelskou buňku (NATO Force Integration Unit) a kromě jejího velitele se setkal i se dvěma českými vojáky, kteří v ní působí. Vznik těchto předsunutých velitelských buněk na východní hranici Aliance je jedním z výsledků summitu ve Walesu před dvěma lety.
