Domov Jeřabina (někdejší Ústav sociální péče v Těchobuzi) má své vedení v Pelhřimově, ale díky transformaci zařízení má detašované pracoviště na dalších šesti místech okresu a stará se celkem o 72 klientů, kteří bydlí ve „vlastních“ domcích. Rozhovor Víta Kaňkovského s ředitelkou organizace Simonou Tomanovou se týkal nejen tématu opatrovnictví (spojeným s posuzováním svéprávnosti), které by podle poslance měly mít na starosti obce s rozšířenou působností, ale i míry transformace sociálních službách – a nejen v nich.
„Transformaci pobytových zařízení sociálních služeb i stejný proces v psychiatrické péči v brzké budoucnosti jednoznačně vítám. Jen je třeba mít na paměti, že ani v jednom z těchto případů nelze transformovat 100% zařízení. Mnozí odborníci i zahraniční zkušenosti potvrzují, že některé ohrožené děti či těžce zdravotně či mentálně postižení nejsou umístitelní do rodin či chráněného bydlení. Stejně tak například někteří těžcí schizofrenici nemůžou být propuštěni z psychiatrické nemocnice. Určitě je ale třeba se snažit, aby v ústavní péči zůstalo co nejmenší procento současných klientů,“ zmínil Vít Kaňkovský. Potěšilo ho, že Jeřabina na rozdíl od některých jiných sociálních zařízení na Vysočině (zatím) nemá potíže se sháněním personálu.
Na radnici v Horní Cerekvi poslance Kaňkovského a krajského zastupitele Houšku přijali starosta Jaroslav Andrle a místostarosta Josef Plešák. Řeč se od investic a ekonomické situace města stočila i na sociální oblast a zdravotnictví. „Bohužel v parlamentu jsem často svědkem toho, že místo aby se prakticky řešilo sociální bydlení a systém sociálních dávek, tak se do této oblasti promítá ideologie a vyvolává to spory. Hovoří se o tom, že obce mají nabízet sociální bydlení, ale stále není upřesněno, jak to mají naplnit,“ doplnil poslanec.
Jako lékař se Vít Kaňkovský také zajímal o dostupnost zdravotnických služeb v Horní Cerekvi. Starosta Andrle informoval, že v městě zubní a praktický lékař zatím ordinují, ale vzhledem k věku některých lékařů může v brzké době hrozit omezení této péče, protože je v současné době těžké sehnat náhradu.
V kamenickém dětském centru Trojlístku poslanec Kaňkovský vyslechl komentář paní ředitelky Jany Fárové k tomu, jak zařízení poslední roky prochází změnou náplně své práce. „Zcela rozumím tomu, že pracovníci zařízení zažívají určitou nejistotu v tom, jak bude tato oblast fungovat dál. Opět se tu z celostátní úrovně nejprve řeší B (postupné rušení dětských domovů) a teprve pak se možná se bude řešit A (připravenost a motivace pěstounů, a to hlavně těch dlouhodobých),“ podotkl vysočinský poslanec, který se s paní ředitelkou shodl na tom, že nejprve by měli dlouhodobí pěstouni získat celospolečenskou prestiž a jasné podmínky své - pro společnost velmi potřebné - činnosti.
Podobně jako velmi nevhodné vidí také příliš časté střídání pěstounů na přechodnou dobu, dlouhé lhůty soudních řízení u případů ohrožených dětí a celkově nejasná koncepce péče o děti v krizové situaci. „Když shrnu tento poslanecký den, vnímám zejména potřebu větší a dlouhodobější jistoty v sociálních službách, včetně motivace pracovníků – a to nejen té finanční,“ dodává poslanec.
