Drahomír Jurajda

O současných opčních „obchodech“ a navazujících podvodech

Jako v zahraničí tak i u nás již mnoho lidí zkouší spekulovat s tzv. opčními „obchody“.  Na internetu se to hemží  reklamami  o tom,  jak je možné a snadné touto činností zbohatnout, obzvláště, použijeme-li při tom dobrého „poradce“.  Mnoho lidí dostává propagační emaily např. od imaginárního  Miroslava Kadlece, který již na tomto „obchodování“  údajně nesmírně zbohatnul . Tato činnost ovšem nemá kromě názvu se skutečným obchodováním na světových burzách nic společného .  Jedná se o obyčejné sázky na to, zda nějaká  komodita ve světě v určený čas zlevní nebo zdraží.  Např. cena zlata, kurz dolaru k libře atd.  Zprostředkovatelé  této  činnosti - brokeři  jsou v podstatě sázkové kanceláře, které profitují z proher jednotlivých sázkařů (kteří  jsou titulováni jako „obchodníci“). Skutečných obchodů na světových burzách se tito „obchodníci“ nijak nezúčastní  a jejich průběh nijak neovlivní.  Pomineme-li klamavou reklamu samotného názvu „opční obchody“  (místo sázky na kolísáni  cen a kurzů měn) , tato činnost sama o sobě nemusí být přímo podvodem.   Předpokladem  pro možný výdělek na těchto spekulacích jsou ovšem důkladné znalosti  trendů na světových trzích, které mají především  profesionální finanční  analytici a také samotní brokeři,  kteří vypisují příslušné kurzy  na jednotlivé sázky  (prezentované jako „investice“).  A jelikož takových problematiky znalých lidí je málo, množí se na internetu nabídky „nezištných  poradců“  (prohnaných podvodníků), kteří nabízejí  začínajícím sázkařům za velmi nízkou provizi své rady. Ideálním případem pro podvod je situace, kdy si broker spřáhne s poradcem, kterému bude dávat kvalifikované typy (ovšem na prohru pro sázejícího). Takovým zjevným příkladem je souručenství  podvodné  firmy Optionavigator a brokera EZTrader.  Lépe skrytým podvodem je např. působení protřelého podvodníka vystupujícího pod pseudonymy Josef Bílý nebo Tomáš  Ransdorf, který předstírá,  že své kvalifikované typy coby bývaly finanční analytik  přenechá  začátečníkům za nízkou „provizi“ 10 – 11% z čistého příjmu sázkaře.

Jednoduchými kupeckými počty můžeme tuto problematiku snadno  rozkrýt.

Případ 1:  Pokud bude začátečník sázet nahodile „od oka“ a dosáhne 50% úspěšnosti, bude na tom  nesrovnatelně hůř než hráč rulety (při hře „červená – černá), který bude také nahodile sázet „cik-cak“ stejné malé částky.  Např. při kurzu 75% a pěti  správných  sázek z deseti po deseti dolarech bude jeho ztráta 50 dolarů. Výhra z pěti správných typů bude ovšem pouze 5 x 7,5 = 37,5 UDS. Konečná ztráta „investora“ po deseti sázkách  bude 50 – 37,5 = 12,5 UDS.

Případ 2: Začátečník přijme radu od zpočátku důvěru budícího  poradce, která bude pro začátek úspěšná např. na 60%. V tomto případě „investor“ skutečně něco málo vydělá. 6 x 7,5 = 45 USD. U čtyřech zbylých neúspěšných sázek naopak ztratí  40 USD.  Jeho celkový zisk při prosázení 100 USD bude tudíž pouhých 5 USD . A „provize“ pro „finančního analytika“ T.R  pouze 0,5 USD (trochu málo za tak velikou „nezištnou“ snahu).

Případ 3: Podvodný, s brokerem spřažený  „poradce“ dostane od brokera kvalifikované typy s přesností  70%.  Začátečník vsadí na tyto typy určené  na prohru  a z deseti typů prohraje 70 USD, naopak vyhraje pouze 3 x 7,5 = 22,5 USD. Celková  ztráta „investora“ tzn. zisk brokera  bude 47,5 USD.  Při obvyklém dělení  mezi podvodníky  bude odměna falešného poradce cca  23,7 USD , tzn. cca 47,5 krát vyšší než v případě 2.  (Pro kterou variantu „poradenství“ se pan Ransdorf mohl rozhodnout?).  Jedinou obranou takto podvedeného sázkaře bude to, že i nadále bude dočasně využívat typů dotyčného podvodníka, ovšem sázet  bude s opačným znaménkem a tak se ze ztráty postupně dostane.

V tomto kontextu opět  vyvstává otázka existence tzv. poctivých  brokerů.  Dle současných článků na internetových fórech , kde se uvádí i řada pochybných nebo vysloveně podvodných brokerů, je naopak za příklad solidního brokera uvádějí i jednu firmu se sídlem na Kypru ale schválenou všemi i českými  certifikačními  razítky.  Jestliže ovšem ve prospěch i tohoto brokera pracuje podvodník pod pseudonymy Josef Bílý a Tomáš Ransdorf,  museli  bychom  uvěřit, že dotyčný podvodník tak činí z „křesťanské lásky“ k dotyčnému brokerovi.  Než jsem podstatu činnosti tohoto podvodníka odhalil, také jsem prohrál více než 60 dolarů.  Když jsem dotyčného brokera  kritizoval za nečestné souručenství s podvodníkem, jeho zástupci tuto skutečnost odmítali a tvrdili, že se takového nečestného jednání nedopouštějí, i když jsem jim pohrozil, že jejich praktiky zveřejním ve sdělovacích prostředcích.  Teprve po roce se mi telefonicky ozval  zástupce dotyčného brokera a špatnou češtinou se mi omluvil,  a dohodnul se mnou , že mi prohrané peníze vrátí (což také bezprostředně na to provedl). Finanční analytici brokera zřejmě vyhodnotili, že klienti  získaní  jedním konkrétním „dohazovačem“  prohrávají  více, než to odpovídá statistickému průměru  a že dotyčný verbíř nových klientů si zřejmě na vlastní pěst zvyšuje provize.  Já sám jsem se snažil, bohužel  neúspěšně,  odhalit identitu dotyčného darebáka.  Přes jeho e-mailovou adresu jsem ho požádal o číslo jeho bankovního spojení s klamavým zdůvodněním, že mu chci poukázat dohodnutou jedenáctiprocentní provizi z mých „výher“.  Dotyčný prohnaný podvodník na to ovšem nereagoval, neboť si byl vědom, že bych z čísla jeho konta mohl i přes „posvátné“ bankovní  tajemství  jedním legálním způsobem odhalit jeho identitu.

Z vlastní zkušenosti s touto činností  bych svým spoluobčanům, především seniorům  doporučil , aby se do takového, tzv. opčního „obchodování“  vůbec nepouštěli.