Před sto sedmi lety lidé bez jistoty, ale s obrovským srdcem dokázali nemožné – postavili republiku. Ne pro sebe. Pro nás. Nebyla jednotná, nebyla dokonalá. Ale byla naše. A právě to ji drželo při životě i v těch nejtěžších časech.
Dnes máme jiné bitvy – o pravdu, o slušnost, o to, abychom si znovu důvěřovali. A možná právě proto si musíme znovu připomenout, že republika není jen státní znak a hymna. Je to každý z nás. Každé gesto, které spojuje místo toho, aby rozdělovalo.
28. říjen není jen datum. Je to připomínka, že když táhneme za jeden provaz, dokážeme všechno.






