Podle ministra obrany Martina Stropnického jde o příspěvek České republiky ke kolektivní obraně Aliance, na které je založena naše vlastní bezpečnost. „Demonstrujeme tím naši připravenost chránit suverenitu našich spojenců,“ uvedl minulý týden ve středu před hlasováním v Poslanecké sněmovně ministr obrany Martin Stropnický. Po schválení v Senátu dodal: „Jsem rád, že se s blížícím koncem volebního období daří dotáhnout důležité věci do konce,“ konstatoval ministr obrany Martin Stropnický.
Reagoval tím na to, že senátoři podpořili také novelu zákona o vojácích z povolání, která zlepšuje podmínky jejich služby, smlouvu se Slovenskem o ochraně vzdušného prostoru a již zmíněné vyslání vojáků do Pobaltí.
Čeští vojáci by měli v Litvě a Lotyšsku působit od 1. ledna 2018 do 31. ledna 2019. V Pobaltí tak budou sloužit dvě jednotky. Rotní úkolové uskupení na bázi mechanizované roty v počtu do 250 vojáků, které bude začleněno do bojového uskupení vedeného Německem na území Litvy. Druhou jednotkou bude minometná četa v počtu do 40 vojáků, která se zapojí do bojového uskupení vedeného Kanadou na území Lotyšska.
Náklady na vyslání a působení českých vojáků v rámci tzv. alianční předsunuté přítomnosti (eFP – enhanced Forward Presence) v Pobaltí se odhadují na 362 milionů Kč a budou hrazeny z rozpočtové kapitoly Ministerstva obrany.
Senátoři naopak do Sněmovny vrátili novelu zákona o zpravodajských službách, která má zejména posílit kontrolu tajných služeb. Postavili se proti tomu, aby z působnosti Vojenského zpravodajství vypadla bezpečnost a zůstala mu jen obrana. O podobě předlohy by měli poslanci rozhodnout na zářijové schůzi.
