Přednesl ji ministr zemědělství M. Jurečka. V rámci debaty bylo konstatováno, že v současné době český zemědělec, ať už velký, střední nebo malý, není v lehké situaci a úspěšný růst české ekonomiky se méně promítá do rozvoje českého zemědělství i v důsledku klimatických změn v podobě sucha.

V České republice rychle ubývá podzemních vod, nedostatkem může být při dlouholetém suchu ohroženo až 75 % území. Situaci zhoršují i nadměrné odběry vody, při kterých se podzemní rezervoáry vody nestačí doplňovat.

V důsledku sucha došlo k výraznému propadu sklizně za rok 2017 a v letošním roce naši zemědělci sklidili ve srovnání s minulým rokem o milion tun méně, což je zhruba o 13,2 % méně proti roku 2016. Nejvíce se to projevilo na obilovinách, kde činí odhadovaná ztráta asi 4 mld. Kč. Celkové škody za obiloviny, řepku, trvalé travní porosty a kukuřici představují odhadem částku kolem 7,5 mld. Kč. Podle Agrární komory škody, které jsou hlavně na Moravě, dosahují 10 až 12 mld. Kč a žádá vládu, aby jako kompenzace za letošní sucho vyplatil stát zemědělcům 3,5 až 4 mld. Kč korun.

Ministerstvo zemědělství zvažuje možnost kompenzace částkou 4 mld. Kč a hledá možnosti, jak ze státního rozpočtu tuto částku zajistit a nasměrovat prostředky ve formě kompenzace do nejvíce postižených oblastí.

Kompenzace však neřeší problém sucha v dlouhodobém horizontu, ani dlouhodobé problémy českého zemědělství.

I když se v ČR zachovalo ve značné míře velkoplošné hospodaření, což umožnilo našemu zemědělství přežít, máme důležitý úkol zvyšovat soběstačnost a potravinovou bezpečnost.

Další problém českého zemědělství, který stěžuje jednání o kompenzacích, je účast faktického vlastníka Agrofertu v politice. V části informované veřejnosti totiž převládá mínění, že většinu dotací do zemědělství získává Agrofert.

Závěrem Poslanecká sněmovna přijala usnesení: „Poslanecká sněmovna bere na vědomí informaci ministra zemědělství o řešení následků katastrofálního sucha a žádá zemědělský výbor aby zkonkretizoval jednotlivá opatření."

Zemědělský výbor se má touto otázkou zabývat na svém výjezdním zasedání 14. 9. 2017 v Jihlavě.

Dana Váhalová