„Jsem velmi rád, že toto doporučení jihomoravské zastupitelstvo dnes téměř jednohlasně schválilo. Je to jasný signál o tom, že je potřeba v této věci už něco dělat. Zaznělo tady několikrát, že první jednání o poloze brněnského nádraží je z roku 1927 a v podstatě to tedy bude už sto let, co Brno vede takovou diskusi. Je na nás, abychom konečně na základě našeho mandátu, který jsme získali v demokratických volbách využít a rozhodnout. Myslím, že to od politiků veřejnost zejména očekává. Rozhodovali jsme se na základě odborných podkladů, ze kterých vyplývá, že varianta u řeky je připravena, je ze všech úhlů pohledu dobře a relativně rychle realizovatelná a studie SŽDC o tom jasně hovoří,“ komentoval hlasování zastupitelstva hejtman Bohumil Šimek.
„Svoji váhu při rozhodování měly především tři okruhy – časové hledisko, dále skutečnost, zda při realizaci bude dotčena současná železniční síť a také financování. V ideálním případě výběru varianty A by se mohlo začít stavět co nejdříve a nový železniční uzel by mohl být hotový za sedm let. Naopak varianta Petrov není fixována v územním plánu města Brna a její realizovatelnost je možná, jak uvádí ředitel Kanceláře architekta města Brna, za osm až patnáct let. Při výstavbě pod Petrovem bychom navíc byli zhruba šest let v nějakém provizoriu, kdy by většina regionálních tratí a spojů končila na okrajových nádražích v Brně, což potvrzuje vyjádření zástupců Kordis JMK. Pokud jde o financování, mnohokrát bylo zmiňováno, že po roce 2023 je velice diskutabilní, zda budou nějaké finanční prostředky z Evropské unie. Navíc možné napojení města Brna na vysokorychlostní tratě by při variantě B bylo ekonomicky velmi problematické. Naše stanovisko vychází ze závěrů studie proveditelnosti i prezentací, kterých se zúčastnili členové zastupitelstva i obcí jižní Moravy. Starostové všech obcí a měst v kraji byli zváni, mohli se vyjádřit i písemně. Prezentace studie proveditelnosti se zúčastnili zástupci 14 obcí, písemné stanovisko zaslalo pouze 5 obcí. Je to pro nás jasný signál, že se k této věci má vyjádřit zastupitelstvo JMK. Koneckonců takto to řeklo i mnoho občanů kraje, kteří se na jednotlivé zastupitele obraceli s tím, že chtějí v dohledné době nové nádraží, přičemž je jim jedno, jestli bude umístěno v jedné či druhé variantě,“ uvedl náměstek hejtmana Martin Maleček.
ŽUB je součástí sítě core network TEN-T, kterou by měly státy dokončit do konce r. 2030 a zároveň pro nástroj CEF je ŽUB uveden jako předdefinovaný projekt. Po stanovisku kraje budou následovat stanoviska města Brna, SŽDC, JASPERS a Ministerstva dopravy. Finální zprávu vypracuje Správa železniční dopravní cesty pro vládu, která by měla o definitivní poloze nového nádraží v průběhu letošního roku.
„Předpokládám a budu podporovat, aby Ministerstvo dopravy, potažmo stát, rozhodl v tomto roce a my jsme se společně s Brnem soustředili už na vlastní přípravu a realizaci. Jednou se přece musí říct, že i rozhodnutí je demokratický atribut, nejen desítky let diskuzí, které předcházely tomuto rozhodnutí,“ zdůraznil v této souvislosti náměstek hejtmana Roman Hanák.
Podrobné informace o jednotlivých variantách ŽUB Brno jsou k dispozici zde: https://europointbrno.cz/nadrazi-u-reky/
