Zaprvé - jsem velmi ráda, že všechny politické strany napříč touto Poslaneckou sněmovnou považují obranu České republiky za svou prioritu. Slyším to ráda já, slyší to rádi určitě zaměstnanci Ministerstva obrany, ale především vojáci, kteří toto zajišťují. Sami víte, že jsem několikrát sdělovala, že chci obranyschopnou a bojeschopnou armádu České republiky. Ale s tím souvisejí další věci, ať je to rozpočet, ať jsou to akvizice, ať je to řádné a správné plánování potřeb od vojáků přes generální štáb, co doputuje na Ministerstvo obrany. Jde o ty potřeby, které se musejí zmapovat.

Zadruhé - přijdu si tady trochu jako mlýnské kolo. Nastoupila jsem na Ministerstvo obrany před pěti týdny. Pět týdnů tam zkoumám, řeším všechny záležitosti, které mi tam leží na stole. A chtěla bych také vědět, zda za čtyři roky zde bude jakýkoli poslanec za jakékoli politické uskupení, který řekne, že pokud já budu podepisovat ty dané smlouvy, tak že možná budu stejně jako paní Parkanová, ale aspoň ti vojáci budou mít výstroj, budou mít výzbroj a budou mít techniku, kterou v tuto chvíli nemají. Máme ruská děla. Máme radary, které jsou 15 let po své životnosti. A proč se to neřešilo? V tuto chvíli mi leží na stole hodně věcí. Já to řeším. Já to vyřeším. A budu doufat, že za ty čtyři roky tady bude někdo stát, kdo řekne, že to bylo správně vyřešeno a že jsme rádi, že to Šlechtová podepsala.

Ministerstvo obrany, Armáda České republiky má dlouhodobý plán, který se nazývá Koncepce výstavby Armády České republiky. Je to plán výstavby Armády České republiky do roku 2030. Schválila to Sobotkova vláda. Prošlo to výborem pro obranu. Čili plán existuje. Tento plán obsahuje různé důležité akviziční projekty, které vycházejí i z našeho závazku členství v Severoatlantické alianci. K tomuto takzvanému KVAČRu existuje střednědobý plán, který už rozebírá ty velké věci do opravdu plánů i harmonogramů a samozřejmě cenového odhadu, jakým způsobem armáda ty potřeby vůbec bude realizovat prostřednictvím akvizičních procesů na Ministerstvu obrany. ***

V tuto chvíli mohu sdělit, že ne vše sedí, ale já doufám, že za možná rok, rok a půl se nám podaří, aby opravdu všechno bylo řádně plánováno a aby to sedělo na střednědobé cíle KVAČR, což jsme samozřejmě také posílali do NATO, protože tím jsme dali najevo, že se zavazujeme k těm dvěma procentům.

Mým opravdu velkým cílem je zajistit potřeby vojáků - od posledního vojáka, přes samozřejmě naše vojáky v misích, Generální štáb apod. Jenom abyste věděli, jak to funguje. Ministerstvo obrany v podstatě má, já to nazývám, další sekci, což je Generální štáb Armády ČR, která řídí Armádu ČR, to znamená vojáky. Generální štáb je odpovědný za to, že na Ministerstvo obrany přijdou tzv. specifikace podle potřeb, které by měly navazovat na střednědobé cíle, které by měly navazovat na KVAČR. Ty specifikace chodí, ale ty specifikace často, občas nebývají reálné. Pak probíhá marketingový průzkum dva roky, což je ukázka například víceúčelových vrtulníků, a zde mohu sdělit veřejnou informaci, kde já v tuto chvíli disponuji výsledkem marketingového průzkumu po dvou letech. Po dvou letech nikdo neprošel. Takže v tuto chvíli jsem zadala Generálnímu štábu, že do 31. ledna chci přesnou reálnou specifikaci na pořízení víceúčelových vrtulníků, které budou použitelné pro Armádu České republiky, a samozřejmě následně je budeme zadávat. Chci urychlit, ztransparentnit a zefektivnit akviziční procesy.

Zákon o zadávání veřejných zakázek. Když se zpracovával, Ministerstvo obrany mělo spoustu připomínek, chtělo spoustu výjimek. Výjimky tam jsou. Zadávat se dá, dá se to zjednodušit, dá se to urychlit. Ale tady vás chci ještě upozornit na jednu záležitost. Vzhledem k tomu, že mnoho akvizičních procesů vyžaduje prověrky uchazečů na pořízení právě například techniky nebo dalších věcí, ne všichni uchazeči toto splňují. V tuto chvíli se stalo, že již například dva velké akviziční procesy jsme museli vrátit s tím, že nesplňují technické parametry. Čili ty procesy netrvají dlouho jenom kvůli tomu, že to nelze naplánovat, ale trvá to i kvůli tomu, že se uzavírají, protože nikdo nevyhrál danou zakázku, a soutěží se to nanovo, což je samozřejmě pro mě velká výzva to opravdu změnit.

Další věc. Rok 2017 znamenal, že Ministerstvo obrany nevyčerpalo 4,5 mld. To je fakt. Když jsem si zjišťovala, co v těch 4,5 mld. je, konec konců vy, především rozpočtový výbor, to určitě od nás dostanete, tak v tom jsou často běžné výdaje, například na servisy. Jsou v tom běžné výdaje na servisy letadel a samozřejmě mé otázky vedly k tomu, kde jsem se ptala, proč jsme to tedy predikovali na rok 2017, když víme, že například oba dva naše Airbusy půjdou v roce 2018 čtyřikrát do opravy. Takže v tuto chvíli chci nastavit správně i plánování, které nám následně odpoví na to, že jsme schopni čerpat rozpočet. V tuto chvíli nejsme a není to vina jenom mého předchůdce, je to chyba mnohých dalších ministrů, kteří seděli na tom ministerstvu a kteří se obávali ty akviziční procesy spustit, a proto je tam opravdu spousta nevyřešených záležitostí.

Co se týká roku 2017, čerpáno v procentech vůči požadavku HDP bylo 1,07. Za rok 2018 tím, že máme rozpočet 58,9 mld., ten odhad je 1,13 % za podmínky, že všechny akviziční procesy, které jsou plánovány na rok 2018, budou realizovány. Já teď v lednu stojím před Parlamentem ČR, před Poslaneckou sněmovnou a sděluji vám, že nebudou. Nebudou, protože některé musíme upozadit, některé budou dlouho trvat a některé se budou muset posunout do roku 2019. Ale to nevadí, protože jsem schopna s tím rozpočtem něco dělat. Tady padl návrh například na rozšíření vzdělávání. To jsem navrhla na rok 2019, kdy už jsem navštívila střední vojenskou školu, kde chceme otevírat pobočky v jiných krajích, například v Karlovarském kraji v roce 2019. Chci to samé učinit i s Univerzitou obrany, kterou jedu navštívit v pátek, kde studujeme obory nebo vojáci studují obory, které v tuto chvíli považujeme za již celkem irelevantní pro potřeby Armády ČR. Takže chci úplně i jinak nastavit školství pro naše vojáky.

Další věc, co zde padlo. A teď se vrátím k zákonu, který zde předkládáme, prostřednictvím pana předsedajícího. Státní rozpočet, který navrhuje ministr jakéhokoliv ministerstva, následně schvaluje vláda ČR, projednává ho s Ministerstvem financí. S tím rozpočtem jdeme za vámi do Poslanecké sněmovny, takže vy, vážení poslanci, poslankyně, v podstatě mně můžete pomoci, že každoročně v tom návrhu rozpočtu budou například ta dvě procenta. Nicméně vás chci požádat o jednu věc. Já teď nezaručím, že za rok 2018 se vyčerpají dvě procenta. Řekla jsem vám odhad 1,13. Na rok 2019 to bude možná trochu více, nicméně v tuto chvíli vyčerpat 2 % není reálné právě z důvodu toho, že nejsou nastartovány mnohé akviziční procesy. A to není vina jenom pana ministra Stropnického, já ho zde musím samozřejmě trochu i hájit, je to vina i ostatních ministrů, ať už tam byli za různé politické strany, a nebudu komentovat například vyjádření pana Vondry k červenému tlačítku. On možná ani nevěděl, že nějaké existuje, protože ho dával náměstkům.

Další věc. Chci zde sdělit, že s tímto návrhem, který zde přišel, já ho i vítám, ale vzhledem k tomu, že vím jako ministryně obrany v tuto chvíli na základě všech čísel, podkladů, dokumentů, plánů, KVAČRu, akvizičních procesů my nejsme schopni to naplnit. Čili já vás žádám o zamítnutí tohoto návrhu, ale s tím, dejte mi prosím rok a za rok, pokud budeme vědět, že se nám zlepší akviziční procesy, Ministerstvo obrany samo připraví případně návrh novelizace zákona nebo nový návrh, který toto bude obsahovat.

Jinak z obecného pohledu mít v zákoně to, k čemu jsme se přihlásili vstupem do NATO, je nadbytečné. Čili v tuto chvíli se zde můžeme bavit i o smysluplnosti toho, abychom ten závazek měli. Vy jako vážení poslanci a poslankyně jste odpovědní za to, že zde schvalujete státní rozpočet. Budu velmi ráda, pokud i na výboru pro obranu se budeme bavit o právě těch potřebách, akvizičních procesech a možném čerpání za jednotlivé roky z Ministerstva obrany. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)