Žalovaný advokát v nejméně 47 případech podal k insolvenčním soudům návrhy na povolení oddlužení, které v rozporu se zákonem nesepsal sám, ale tzv. „oddlužovací agentura.“ Přesto advokát následně za tyto návrhy nárokoval v insolvenčním řízení odměnu za jejich sepis a podání.

Podle zjištění ministerstva systém fungoval tak, že dlužník na základě internetové nabídky či na doporučení oslovil oddlužovací agenturu, které předal veškeré potřebné doklady k podání návrhu na povolení oddlužení a zaplatil tzv. administrativní poplatek ve výši od 4 000 Kč do 14 000 Kč. Následně tato agentura předložila dlužníkovi k podpisu plnou moc pro advokáta, který měl podle sdělení agentury návrh podat, jelikož ona k tomu není po novele insolvenčního zákona oprávněna. Agentura na základě podkladů od dlužníka sepsala návrh na oddlužení a zaslala jej advokátovi, který jej bez jakékoliv kontroly, někdy i za pouhých několik desítek minut, obratem přeposlal příslušnému soudu.

Advokát potom v rámci probíhajícího insolvenčního řízení uplatnil zákonnou odměnu ve výši 4 000 Kč, případně 6 000 Kč při společném návrhu manželů.