Podle návrhu by kandidáti na senátory už nebyli každý na samostatném volebním lístku, ale figurovali by na společném hlasovacím lístku. Každý volič by pak měl očíslováním určit jejich pořadí podle svých sympatií. Povinně by měl označit nejméně tři adepty, jinak by byl jeho hlas neplatný.
Pokud by některý z kandidátů dostal nadpoloviční většinu prvních pořadí, byl by zvolen. V opačném případě by se mezi úspěšnější kandidáty přerozdělovaly hlasy odevzdané nejméně úspěšnému adeptovi, a to podle pořadí, jak se úspěšnější uchazeči na hlasovacích lístcích umístili. Nejvíce by takto dodatečně získal ten kandidát, kterého by voliči nejméně úspěšného kandidáta zařadili nejčastěji na druhé místo.
Změna k popularitě nepřispěje
Předkladatelé si od změny slibují mj. zvýšení účasti v senátních volbách. »Vyšší atraktivita způsobu volby pro voliče a souběh jediného kola voleb do Senátu s jiným typem voleb může zajistit podstatně větší účast voličů než při stávajícím systému,« tvrdí. Poukázali na to, že v prvním kole senátních voleb, které se koná obvykle s komunálními či krajskými volbami, účast dosahuje v průměru 36 procent, zatímco ve druhém kole jen 17 procent.
Místopředseda sněmovního ústavně právního výboru Stanislav Grospič (KSČM) se k návrhu staví skepticky. »Taková změna volby nijak k vážnosti ani popularitě Senátu nepřispěje. A na druhou stranu tím bude trochu suspendována demokracie. Občan sice bude mít teoreticky právo rozhodnout se pro svého prioritního kandidáta, a také dát hlas ještě druhému a třetímu, ale do Senátu by procházeli možná i lidé, kteří získali třeba jen 25 procent hlasů, k nimž by se jim přičítaly hlasy jiných neúspěšných kandidátů, kteří by byli preferováni v tzv. druhé alternativě. To nepřispívá k demokracii, spíš je to o určité spekulaci,« řekl před časem Haló novinám.
Nemyslí si ani, že by taková změna razantně zvýšila volební účast. I když je pravda, že je v prvním kole vždy o něco vyšší, rozdíly však podle něj nejsou až takové, aby se dalo stavět na tom, že by první kolo mělo nějakou vypovídací hodnotu a vyjádřilo výrazný konsenzus v daném senátním obvodě. Jediným efektem změny by podle Grospiče zřejmě bylo snížení nákladů na volby pro státní rozpočet.
Návrh se nezamlouvá ani senátorovi Václavu Homolkovi (KSČM). Jak řekl našemu listu, osobně je pro zjednodušení voleb do Senátu, a změnu dvoukolového systému na jednokolový neodmítá, navrhovaný australský model však není podle něj ten pravý. »Určitě si tato změna vyžaduje další diskusi, aby praxe nepřinesla nějakou nepředvídatelnost,« uvedl Homolka.
Komplikovaný model
Negativně se k návrhu staví také senátorské kluby ČSSD, KDU-ČSL, ODS a ANO, které zastupují většinu členů horní komory. »Ten australský model je poměrně komplikovaný, a to potvrzuje i to, že se jinde ve světě dále neuplatnil,« řekl předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD).
Vstřícně se původně k návrhu stavěli lidovci, nyní ale změnili názor. »Přehodnotili jsme své stanovisko, a nyní ho máme negativní kvůli složitosti a nepřehlednosti navrhovaného jednokolového systému,« řekl předseda klubu Petr Šilar.
Proti návrhu jsou také občanští demokraté. »Návrh může způsobit, že do Senátu může být zvolena šedá myš, která nikomu nevadí. To by nebylo Senátu ku prospěchu,« řekl předseda klubu ODS Miloš Vystrčil.
Negativně se k návrhu staví také senátoři ANO. Podle Jaroslava Větrovského hnutí dává přednost modelu, v němž by se senátorem stal kandidát, který v prvním kole získá nejvyšší počet hlasů. Předkladatelé jsou naopak přesvědčeni, že navrhovaný systém hlasování nabízí reprezentativnější výsledky než prostý jednokolový většinový systém podle britského vzoru.
Ani kdyby byl návrh schválen, neuplatňoval by se pro senátní volby, které se uskuteční letos v říjnu.
