17.10.2011 7:29:06
Strana svobodných demokratů: Liší se USA a Řecko?
Spojené státy a jejich dluh jsou rovněž v hledáčku médií a tento dluh také nemá žádné elegantní řešení.
Spojené státy a jejich dluh jsou rovněž v hledáčku médií a tento dluh také nemá žádné elegantní řešení. Tím se myslí řádné splácení bez toho, aby redukce dluhu neumrtvila ekonomiku tak, že po splacení dluhu zůstanou jen trosky. Tak jako u dluhu řeckého, hledá se ten pověstný trouba, který nakonec dluh zaplatí. U Řeků to mají být Evropané, převážně Němci. Amerika také hledá, komu nechat černého Petra v ruce. Zdá se, že jím bude domácí střední třída a zahraniční věřitelé.
Americký státní dluh dnes činí 14,5 bilionu dolarů (přibližně 100 % HDP). Z toho dvě třetiny vláda dluží fyzickým osobám, podnikům a zahraničním věřitelům, a zbývající třetinu si vláda vypůjčila sama od sebe, převážně z penzijního fondu Social Security a dalších mimorozpočtových fondů, financovaných příspěvky občanů. Čím tento dluh vznikl? Na vině je především chronický obchodní deficit, který po mnoho let dosahuje okolo 6% HDP. Zahraniční věřitelé, především Čína a Japonsko, rádi Americe půjčují, především proto, že tím financují nákupy svého vlastního zboží a služeb. Tento dluh narůstal dlouhodobě již před současnou hospodářskou krizí, která jeho nárůst prudce zrychlila. Na vině jsou především záchranný balíček 700 mld. pro banky, který zahrnoval mnohamilionové odměny pro šéfy bank, kteří jejich kolaps způsobili, 800 mld. Obamův stimulační balík pro nastartování hospodářského růstu, který jej nerozběhl, a roční výdaje na obranu a bezpečnost ve výši 800 mld. dolarů. Reaganova strategie porážky komunismu byla založena na „uzbrojení“ Sovětského svazu. Zdá se, že nyní používají tutéž strategii američtí politici proti Spojeným státům samotným. Hospodářství SSSR a bývalého východního Německa kolabovalo kvůli neudržitelným nákladům na obranu a vnitřní bezpečnost (KGB, Stasi). USA tak v mnohém kopírují Sovětský svaz. Výdaje na obranu a bezpečnost jsou nejvyšší v historii a jsou největší položkou v rozpočtu. Ne nepodobné je i vojenské dobrodružství v Afghánistánu. Po 10 letech a 3 bilionech dolarů vojáci odejdou a obnoví se původní režim. Zpravodajská komunita v USA zaměstnává přes milion osob. Přesto nebyla schopná předpovědět pád berlínské zdi, útoky z 9. září, ani tzv. arabské jaro.
Čísla sama o sobě neříkají mnoho. Podstatou problému amerického hospodářství je export pracovních míst do zahraničí s nízkou úrovní mezd a relativně vysokou produktivitou. Vezměme příklad veleúspěšné firmy Apple, jejíž rezervy hotovosti ve výši 84 mld. dolarů jsou vyšší, než kolik má na účtu vláda Spojených států. Apple má skupinu špičkových designérů, kteří navrhují nejen výrobky, jejich tvar a funkci, ale také klíčové součástky, zejména procesory. Vše ostatní s výjimkou prodeje se odehrává v Číně a východní Asii. Apple financuje řadu továren na výrobu vlastních součástek. Z těch pak firma Foxconn a další zhotovují výrobky. Duševní vlastnictví se tak dostává do rukou asijských firem. Výroba probíhá většinou v Číně. Výrobky se importují do Ameriky. Obdobně postupuje většina firem, která si nechává své výrobky zhotovovat v Asii. Co je konkurenční výhodou pro firmu, je katastrofou pro zemi. Americkou ekonomiku vždy táhla především domácí poptávka, umocněná spotřebitelskými úvěry a hypotékami. Jestliže však pracovní místa zmizela v Asii, je s domácí poptávkou konec. Chybí-li příjmy domácností, nejsou ani výdaje, tím ani nákupy spotřebního zboží a nemovitostí. Pokleslý nemovitostní trh nemá šanci se zotavit. A právě absence domácí poptávky je příčinou, proč se USA nejsou schopny z krize dostat. Žádným monetárním opatřením, žádným tištěním peněz, ani zvyšováním zadlužování, nelze „si koupit“ konjunkturu. Proto se státní dluh stává neudržitelným. Jediné řešení, které přes jasnou neúčinnost vládní kruhy propagují, je opakovat stimulační balíčky na dluh a tisknout další peníze. Zatímco odpis všech řeckých dluhů jsou nakonec evropské země schopny utáhnout, odpis amerických dluhů si nikdo nedovede představit.
Aleš Šatánek
Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje
0 příspěvků Vstoupit do diskuse
Komentovat článek
Tisknout
