doc. Ing. Karel Havlíček, Ph.D., MBA

Trvale pověřený řízením ministerstva dopravy
  • BPP
  • místopředseda vlády
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je 1,55. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

15.04.2021 13:49:00

Premiérovi se díky jeho urputnosti podařílo vydobýt rekordní částku

Premiérovi se díky jeho urputnosti podařílo vydobýt rekordní částku

Projev na 93. schůzi Poslanecké sněmovny 15. dubna k Národnímu plánu obnovy.

Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já nechci mluvit dlouho, protože považuji za fér, aby měl možnost se každý, kdo chce, k tomu vyjádřit. Nicméně považuji za správné, abych řekl aktuální informace ohledně Národního plánu obnovy a to proto, že to je stále živá věc a neustále se diskutuje, neustále se doplňuje. Já už jsem vám minule říkal - a bylo by dobré, kdyby se to využívalo, je to zcela veřejně přístupné, transparentní na webových stránkách, kde se právě tato poslední verze už rovněž objevila.

K čemu postupně dochází nebo jaké jsou ty nejnovější zprávy z Národního plánu obnovy. První důležitá věc je ta, že jsme ho posunuli na částku 190 miliard korun a to z toho důvodu - dokonce je to ještě o kousek víc, 191 a kousek miliard korun - a to proto, že jsme si tam dali desetiprocentní rezervu. Tohle není nic úplně výjimečného, je to i po diskusi s kolegy z Evropské komise, ostatní země si tam rovněž dávají vyšší částku, než která je určená v té dotaci. A my tím neříkáme, že něco z toho škrtneme, my jenom říkáme to, že pokud by došlo k situaci, že by se skutečně všechno spotřebovalo v tom ideálním režimu na těch 172 miliard korun a těch 10 % už by tam nebylo, tak je můžeme využít, a to tak i budeme deklarovat do té žádosti, z úvěrových zdrojů právě toho New Generation Fund, kde máme dokonce až více jak 400 miliard korun za velmi výhodných podmínek. Takže těch 10 % navíc, které tam máme jako rezervu, chceme vyčerpat. Nicméně to, z čeho se budou nakonec čerpat, to bude vyplývat z toho, jak se postupně budou ty zdroje alokovat do jednotlivých projektů. Tak to je jedna věc.

Druhá věc, která je důležitá, protože proběhla už celá řada různých koleček, setkávání s různými platformami, svazy, tripartitou atd., tak v zásadě se dohodly ty klíčové komponenty, subkomponenty. Jenom je zopakuji. Je to digitální transformace ve výši 28,5 miliard korun, fyzická infrastruktura a zelená tranzice hodně spojená s dekarbonizací, s čistou mobilitou apod. aktuálně na 80 miliardách korun, vzdělávání a trh práce je posílen na 41 miliard korun, instituce a podpora podnikání v reakci na covid je ve výši 14,6 miliardy korun, výzkum, vývoj, inovace 13,2 miliard korun a zdraví a odolnost obyvatelstva 15 miliard korun. Čili jsou tam drobné změny, které do značné míry vyplývají stále z toho upřesňování a vyjednávání s jednotlivými partnery. A současně - a to je důležitá zpráva - Evropská komise je čím dál tím více náročnější ve smyslu přepočítávání všech projektů a částek na klimatické změny. Prostě a jednoduše je to poměrně tvrdý tlak ze strany Evropy a my jsme museli některé projekty přepočítat a navyšovat právě na oblast klimatických změn, protože po tom přepočtu tím náročným koeficientem Evropské komise, který teď nechci rozebírat, tak nám to nevyšlo na těch 37 %. Teď jsme zpátky, tedy na 37 %.

Co se týká digitalizace, tak tam se pohybujeme s rezervou. Možná si vzpomínáte, říkal jsem, že je podmínka 20 %, a jsme na 25,4 %. Současně jsme materiál vložili do meziresortního připomínkového řízení, což je velmi důležitá zpráva, bylo to v pátek minulého týdne, tak abychom naplnili jízdní řád toho, co jsme slíbili, který zatím plníme. Stejně tak předpokládáme, že bude splněn náš cíl, a to je v momentě, kdy skončí do čtrnácti dnů meziresort, vláda a následně posun do Evropské komise.

S Evropskou komisí se vyjednává takřka na denní úrovni, ta jednání jsou korektní, chápeme prostě zájmy všech aktérů toho vyjednávání, respektujeme to a musím říct, že se Evropská komise k nám chová korektně v tomto, byť jsou samozřejmě nároční zejména v kontrole té tzv. zelené tranzice a těch klimatických cílů, ale s tím se muselo počítat, takže my toto akceptujeme.

Co se týká ještě zdůraznění toho, co možná zůstává lehce stranou, tak je vlastně ta ambice toho plánu nejenom ve smyslu toho institucionálního, svazového, komorového a tak dále, ale i jak vlastně se dotkne občanů, jak se dotkne podniků. Stále si myslím, že je tohle třeba zdůrazňovat a vypíchnout to, že to není skutečně ekonomický plán, je to plán na obnovu, plán podporující reformy, plán podporující odolnost ve všech sférách, jak těch sférách toho finančního světa nebo ekonomického světa, tak ve sférách v oblasti zdraví, ve sférách v oblasti výzkumu, vývoje a institucionálního prostředí.

Takže musím stále zdůrazňovat to, že to nemůžeme vytrhnout z kontextu a říci, my bychom chtěli na podniky ještě více, protože třeba pro podniky máme plán, který se jmenuje OP TAK a nebo současný OP PIK, kde budeme mít téměř 100 miliard korun ještě. A můžeme se dívat na další oblasti typu (Just Transition?) fondu, můžeme se bavit o REACTu, který je velmi zajímavý třeba pro oblast zdraví a investic spojených se zdravotnictvím, zatímco my v našem plánu více posilujeme prevenci v oblasti zdraví.

Já tím jenom říkám to, že to stále musíme porovnávat s balíkem 964 miliard korun, což je částka, která se podařila vládě, respektive premiérovi, popravdě řečeno i díky jeho urputnosti na Evropské komisi, vydobýt a tuto částku budeme mít do roku 2027, respektive až do roku 2030, pokud počítám tři roky navíc ještě. Je to rekordní částka a musíme z ní umět vyskládat velmi dobře všechny projekty, protože nemůžeme pouze vyseknout Národní plán obnovy, podívat se na něj a říci si, toto mi tu chybí, když třeba právě v těch ostatních je daleko elegantnější použití nebo využití pro tyhle typy projektu.

Dnes ráno proběhlo veřejné slyšení, možná dokonce ještě probíhá, já jsem tam byl na začátku, čímž se uzavřel ten maratón, opravdu v tuhle chvíli už si troufám tvrdit nikoliv desítek, ale stovek, stovek setkání s jednotlivými svazy, platformami, občany atd. Nebyl v posledních letech dokument nebo vize nebo to je jedno, jak to nazveme, plán, který by byl více diskutován na veřejné úrovni než je Národní plán obnovy. A pokud někdo takový plán najde, nechť mi o něm řekne, já tvrdím, že takový není.

To znamená, je to projednáváno, což samozřejmě neznamená, že každému vycházíme stoprocentně vstříc. To technicky nejde, protože ty požadavky původní byly na úrovni 800 miliard, potom 280 miliard, potom méně. Takže je vždycky třeba se na to dívat a umět to vysvětlit i občanům, je třeba to vysvětlit i podnikům, v čem vlastně pro ně může být ten plán zajímavý, že to není virtuální věc, že to není něco, co se někde natáhne z Evropy a utratí se to v rámci té či oné vlády nebo politické sestavy. Jednoznačně tím posilujeme komunikaci s úřady na bázi eGovernmentu, Portálu občana a tak dál, prostě lidé budou mít jednodušší komunikaci se státem, pokryjí se bílá místa s vysokorychlostním připojením, to je přece to, o co občanům jde, a čímž doplňujeme celou řadu nástrojů, které používáme dneska v rámci Ministerstva průmyslu a obchodu, kde jsme jasně řekli, že (do?) roku 2024 nebude jedno jediné bílé místo, dokonce 2023, omlouvám se, původně to bylo 2024.

Je tam jednoznačně zdroj pro protipovodňovou ochranu, pro prevenci eroze, pro obnovy lesů, pro rozšíření sítě dobíjecích stanic, což není jenom podniková, ale i spotřebitelská záležitost, elektrizace a bezpečnost železnic, je to přece věc, která se skloňuje dnes a denně. A když už jsme u té bezpečné dopravy, nakonec jsou tam i zdroje na cyklotrasy nebo na zabezpečení železničních přejezdů. Máme tam kotlíkové dotace, které navazují na úspěšné projekty. Máme tam jednoznačně digitalizaci výuky, poptávaná věc spotřebiteli, žáky, studenty, rodiči. Je tam zvýšení digitálních dovedností v oblasti rekvalifikace, to je to, co nás bude čekat v těch následujících letech, výrazný požadavek Ministerstva práce a sociálních věcí. Ale i třeba zlepšení pozice žen na trhu práce, zvýšení dostupnosti předškolní péče, jsou tam jesle, jsou tam školky.

Jsou tam jednoznačně posilovány pozice občana vůči veřejné sféře, například vyšší proklientská orientace. Je to celé postaveno na moderních technologiích. Oblast výzkum a oblast lékařských věd a výzkum s tím spojený je tam rozpracována jako v málokterém plánu České republiky v oblasti onko, v oblasti kardio, v oblasti infekcí a rovněž jsou tam zdroje na budování center zdravotních... zase s ohledem na nejnovější technologie.

Máme tam ale i tu podnikovou větev, která je velmi diskutována a která navazuje na program OP TAK a je třeba ho s tím takhle vždycky párovat, protože něco najdeme v tom strukturálním fondu, něco najdeme tady. Máme tady startupy, velmi diskutovaná věc, je to součást naší inovační strategie Země pro budoucnost, kde máme celý pilíř startupu. Navazuje to na projekt Digitální Česko, který zde dělá vládní zmocněnec. Nikdo tady neudělal pro digitální Česko více než poslední tým pod vedením pana vládního zmocněnce Dzurilly a musím říct, že i s opozicí se komunikuje v té oblasti digitalizace a myslím si, že to je o něco méně politická diskuse a více věcná a je dobře, že tam půjde velká část zdrojů z tohoto.

Bude se zde budovat recyklační infrastruktura, velmi silné téma Ministerstva průmyslu a obchodu, cirkulární řešení v podnicích a opět oblast rekvalifikací. Jsem hrozně rád, že jsme tam nakonec prosadili i kvazikapitálové nástroje. To je to, co se hodně diskutovalo, vložme peníze do institutu typu Českomoravské záruční a rozvojové banky, bude v budoucnosti Národní rozvojová banka, už máme ten projekt hotový a těmito projekty financujme na mezonetové bázi.

To znamená, nejsou to peníze na utracení, jsou to peníze na vložení a opětovně se nám začnou ty peníze do toho vracet. Velmi moderní, důležitý nástroj, tak rovněž ten tam najdeme.

Vyšli jsme vstříc ministru kultury, protože si uvědomujeme, že kulturní sektor byl tvrdě postižen, a zejména ta část kreativní kultury, kreativního průmyslu je tam zastoupena více než třeba v jiných zemích a jsem rád, že oblast digitalizace této oblasti tam je velmi, velmi významná.

Takže já jsem přesvědčen, že se tam všichni ti, kteří přemýšlejí nad znalostní ekonomikou, ekonomikou založenou na přidané hodnotě, kteří přemýšlejí nad tím, že chceme vytvořit chytrá řešení ve všech oblastech od zemědělství přes průmysl, energetiku, že se v tom najdou. Současně ale uznávám to, že se tam nenajdou stoprocentně, jak by očekávali, protože není možné prostě z těchto zdrojů vyjít vstříc úplně všem.

Chtěl jsem poděkovat všem aktérům i vám některým, kteří se mi ozývají a projednáváme s nimi některé vaše náměty. Každého názoru si v tomhle vážíme a musím objektivně říct, že i když jsme tam celou řadu věcí nezařadili, nebylo to proto, že by to byly špatné nápady. O tom vůbec není řeč. Je to o tom, že ale každý to vidí ze svého úhlu pohledu, a kdybychom vyšli stoprocentně každému vstříc, tak to poskládáme ze stovek a stovek různých projektů a projektíků, které by byly možná dobře utraceny, s tím souhlasím, ale nedaly by nám v celkové pyramidě to naplnění vize, kterou chceme, to znamená: sebevědomá země založené na přidané hodnotě, založená na inovacích, založená na vědě, výzkumu, založená na chytrých řešeních a založená na tom, že zde nebudeme budovat výrobu, průmysl, produkty a služby v oblasti založené na kvantitě, ale na kvalitě. A k tomu potřebujeme investovat do řešení takových, která nám to v horizontu několika let přinesou. Děkuji.

Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama