Obsah interpelace souvisí s dlouhodobou aktivitou Pavla Svobody, směřující k posouzení smyslu pokračování v praxi střídání času v Evropě.

Pavel Svoboda již tento rok na jaře zorganizoval veřejné slyšení tří nejsilnějších výborů Evropského parlamentu. Výboru právního, který sám řídí, dopravního a také výboru pro průmysl a obchod.  Zástupci i pozvaní odborní mluvčí těchto výborů se shodli na konstatování, že pro praxi tzv. střídání času v Evropě již neexistuje jiný, než zvykový důvod. Naopak, jak poslancům dokázala profesorka Martha Merrow z Mnichovské univerzity, existují značné náklady na léčbu lidí s tzv. druhým chronotypem. Jde asi o dvacet procent populace. U těchto lidí se v době střídání času objevují různé typy zdravotních poruch - od lehkých až po vyloženě vážné, jako například spuštění geneticky podmíněné cukrovky.

Pavel Svoboda k tomu uvádí: "V době, kdy řeším právní problematiku migrační krize v Evropě, by někomu toto téma mohlo přijít  skoro směšné. Já sám s tím žádné zdravotní problémy nemám, ale překvapilo mne, jak velké procento lidí mi píše, at´ s tím něco uděláme. Zajímavé je, že majorita, která problémy se zdravím nemá, nevěří zbylým dvaceti procentům , že by jim to mohlo působit nějaké obtíže."

V tomto roce jde již v pořadí o čtvrtý krok Pavla Svobody. Kromě veřejného slyšení výborů také osobně navštívil v dubnu komisařku Elżbietu Bieńkowskou a v červnu komisařku Violettu Bulcovou, které mají v kompetenci příslušnou evropskou směrnici o technickém provedení střídání času.