Doc. MUDr. Milada Emmerová, CSc.

  • Plzeňský kraj
  • krajská zastupitelka
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je 1,27. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

Dotaz

22.06.2016 14:08:57 - Nikolas

Eutanazie

Ano či ne? Jak se pozná, že daný člověk již nemá šanci na uzdravení?

Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.

Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)

Odpověď

28.06.2016 12:27:45 - Doc. MUDr. Milada Emmerová, CSc.

Dobrý den,

ještě donedávna jsem se sarkasmem konstatovala, že eutanázie by byla některými nejmenovanými politiky považována „za hlavní pilíř důchodové reformy“ v ČR. Když jsem se doslechla ze sdělovacích prostředků, že pan poslanec Zlatuška je gestorem návrhu zákona o eutanázii, a oficiálně jej předložil, pak už jsem onen černý humor odložila…Koaliční vláda zmíněný  návrh tento týden neschválila, což nebrání tomu, aby byl předložen poslanecké sněmovně k projednávání.

Kdyby byl pan poslanec Zlatuška lékařem se zkušenostmi z klinické praxe, pak bych i připustila, že by chtěl tímto návrhem iniciovat seriózní věcnou diskuzi o tématu, jehož realizace je v některých evropských zemích, ale i jinde na světě, realizována v praxi. Poněvadž však o lékaře nejde, nutí mě to přemýšlet o jiných pohnutkách, a to nejen u něho, ale i u jiných pravicově zaměřených politiků.

Eutanázii si nedovedu v naší současné společnosti představit, poněvadž mj.“peníze jsou až na prvém místě“. Tím se stává důležitým faktorem i majetek, což obojím by se v mnoha případech mohlo jednat o hlavní motiv k rozhodnutí o eutanázii. Navíc se dostávají i informace o týraných seniorech, kteří by pak asi byli první na řadě. Morálka naší společnosti se ocitá často „na šikmé ploše“, a tak eutanázii rozhodně odmítám !

Kdysi jsem zakládala a 12 let vedla jednotku intenzívní péče na interní klinice v Plzni, a tak jsem se dnes a denně setkávala s jedinci, u kterých byla prognóza nejistá až černá. Přesto jsem se snažila o jejich zlepšení či dokonce alespoň částečné uzdravení. A pokud byl jejich stav kritický, zajišťovali jsme základní životní potřeby, a i  přípravu na důstojnou smrt.

Zažila jsem mnoho překvapivých léčebných výsledků, například u těžkých až beznadějných otrav oxidem uhelnatým, léčených pomocí podávání kyslíku v přetlaku, tj.hyperbaroxie. Při užití této moderní léčby, s následnou intenzívní péčí, s individuálním zvažováním dalších léčebných postupů, se podařilo u mnoha pacientů i v jiných indikacích, docílit obratu k lepšímu a mnohokrát dospět takřka k zázračnému uzdravení.

Stanovit jasná kritéria, kdy už naše pozitivní snahy jsou marné, de facto nelze obecně stanovit. Byl by třeba sofistikovaný individuální postup, který lze připodobnit postupům v oblasti transplantační medicíny. Odběr orgánů u dosud žijícího jedince, může být povolen jen s prokázáním „smrti mozku“, což je postup de facto složitý a náročný. O těchto postupech nerozhoduje jediný lékař a jejich zásady jsou uvedeny v transplantačním zákoně. Tyto postupy jsem vždy preferovala, poněvadž slouží k záchraně jiného, perspektivního života jedince.


S pozdravem Milada Emmerová