prof. Ing. Dr. Bořivoj Šarapatka, CSc.

  • BPP
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je -0,42. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

Dotaz

15. 6. 2011 11:23:33 - Malák

Hynutí smrku v ČR

Pane profesore, je pravda, že z dlouhodobého hlediska vymírají v Evropě smrkové lesy? Je možné s tím dát do souvislosti kůrovcovou kalamitu v Čechách a nemyslím tím jen Šumavu, o které se nejvíc mluví, díky mirek

Odpověď

19. 6. 2011 9:10:48 - prof. Ing. Dr. Bořivoj Šarapatka, CSc.
 Hynutí smrku v ČR

Smrk ztepilý (Picea excelsa) je zastoupen v lesních porostech ČR padesáti pěti procenty a tvoří tak hlavní dřevinu našich lesů. V minulosti došlo k největším úhynům smrku zejména z důvodů imisního zatížení v severních pohraničních horách, kde vlivem znečištění ovzduší bylo silně poškozeno cca 100 tis ha převážně smrkových lesů, včetně porostů, které zcela uschly. Po instalaci odsiřovacích jednotek na většinu elektrárenských bloků se tato situace významně zlepšila a dnes oxidy síry nepředstavují zásadní nebezpečí a menší problém dnes představují zejména oxidy dusíku, které mohou být v některých lokalitách příčinou určitého procenta defoliace, která však není pro život stromu kritická.

Významným faktorem je v případě smrku celá řada hmyzích škůdců, zejména lýkožrout smrkový (Ips typographus), který je ve většině případů škůdcem druhotným a napadá poškozené a jinak oslabené stromy, které se z důvodů snížené vitality (např. extrémní sucho, teplotní extrémy, imisní zatížení, rozvrat porostů kalamitními vlivy apod.) nemohou účinně bránit. Proto se kůrovec v historii objevoval a objevuje i dnes v lokalitách postižených např. větrnými a sněhovými kalamitami, extrémním suchem apod.

 Lze s jistotou prohlásit, že výskyt a rozšíření kůrovce je vždy vázáno na některý z výše uvedených lokálních vlivů a není výsledkem obecného stavu lesů v ČR. Pokud se prvotní příčina odstraní, což může představovat např. zpracování kalamity, čistota lesa, omezení zatížení oxidy síry, konec období sucha apod. a použijí se známé a účinné metody boje proti kůrovci, kalamita odezní a kůrovec nepředstavuje další nebezpečí. Pokud jsou tyto historicky známé skutečnosti a zkušenosti podceněny, kalamity se může šířit nekontrolovaně dál, což je případ Národního parku Šumava, kdy byly ponechány nepůvodní smrkové porosty s nezpracovanou větrnou kalamitou. To má za následek lavinovité šíření kůrovcové kalamity do dalších porostů, které, a to vzhledem ke své druhové skladbě a původu, mají pouze minimální autoregulační schopnost.

Z globálnějšího pohledu je zdravotní stav smrku v ČR je spíše nadprůměrný. Lesy v ČR, jejichž hlavní dřevinou je právě smrk, vykazují nadprůměrné výsledky v ukazatelích, jejichž hodnoty jsou přímo závislé na vitalitě porostu. Jedná se například o průměrnou zásobu dříví na hektar porostu, kde lesy v ČR dosahují hodnoty 330 m3/ha, což je druhá nejvyšší hodnota v evropských zemích po Švýcarsku, nebo celkový přírůst na hektar, kde se české lesy staví hodnotou 7,5 m3/ha na samotnou špičku mezi ostatními státy. Tyto hodnoty jsou prokazatelně zjištěné na základě podrobných inventarizací lesů v ČR a dokazují, že lesy v České republice nejsou ve své vitalitě ohroženy a při rozumném lesnickém hospodaření se není třeba obávat o jejich budoucnost.

doc. Jiří Oliva a prof. Bořivoj Šarapatka