Za 30 let se struktura zdrojů značně proměnila. Role uhlí výrazně klesla: jeho podíl na výrobě elektřiny vloni činil již jen 47 procent a bude se nadále snižovat, protože uhlí už splnilo svou historickou roli a doba uhelná pomalu končí. Jaderná energetika naopak posílila na 34 procent. Přibyly plynové i paroplynové elektrárny a obnovitelné zdroje jako slunce, vítr, biomasa a biopaliva. Objem výroby ve vodních elektrárnách zůstal stejný, jejich podíl na celkové výrobě ale kvůli dlouhodobému nárůstu produkce elektřiny loni klesl na 2 procenta. Potenciál větších vodních elektráren je totiž v Česku již vyčerpán.

Celkový instalovaný výkon elektráren narostl z 15 230 MW na současných 22 176 MW. Je však třeba vzít v úvahu že obnovitelné zdroje mají ze své podstaty nižší využití během roku, stejně tak zdroje plynové, které se v tehdejší skladbě elektráren nevyskytovaly. I spotřeba elektřiny, přes pokles v transformačních devadesátých letech, od roku 1989 vzrostla o 17 procent.

„Česká republika udělala od sametové revoluce ve struktuře výroby elektřiny významnou změnu – vyrábí dnes více elektřiny mnohem ekologičtěji a efektivněji, širší portfolio zdrojů zajišťuje energetickou bezpečnost země. Do budoucna bude hrát elektřina čím dál důležitější roli, tím jak postupně nahradí fosilní paliva v dopravě, vytápění i v průmyslové výrobě,“ říká Ladislav Štěpánek, ředitel divize klasická výroba ČEZ.

Největším výrobcem elektřiny v Česku nadále zůstává ČEZ, jako nástupce tehdejších Českých energetických závodů. Zároveň se nejvýznamněji podílí na změně struktury výroben elektřiny.