FAEI: Komu vlastně patří směnárny Chequepoint, jimž ČNB odebrala licenci?

25.06.2018 10:18

Společnost Chequepoint, které Česká národní banka (ČNB) před dvěma týdny odebrala licenci k provozování směnáren a udělila jí pokutu ve výši 1,2 milionu korun, zřejmě čelí dalším vážným problémům.

FAEI: Komu vlastně patří směnárny Chequepoint, jimž ČNB odebrala licenci?
Foto: faei.cz
Popisek: Finanční a ekonomický institut - logo

Její jediný akcionář, kyperská firma CHEQUEPOINT GROUP LIMITED se sídlem v Limassolu, už téměř dva a půl roku neexistuje. Upozornil na to portál Finanční a ekonomické informace (FAEI.cz).

Podle databází kyperských společností tato společnost s registračním číslem HE133419 zanikla k 11. lednu 2016. Pokud skutečně došlo k zániku vlastníka Chequepoint tzv. bez právního nástupce, měly už dávno následovat příslušné právní kroky.

„Je možné, že v mezidobí došlo ke změně majitele firmy, ale Chequepoint tuto změnu neuvedl do obchodního rejstříku a nejspíše ani do registru skutečných majitelů. Ostatně firma tuto zákonnou povinnost naposledy aktivně splnila zveřejněním výroční zprávy za rok 2014. Vzhledem k tomu, že se společnost patrně neobtěžovala ani s plněním dalších důležitých povinností – včetně přizpůsobení stanov současné právní úpravě, mohly být nařízeny i sankce včetně likvidace společnosti již dříve,“ komentoval zjištění Michael Dobrovolný, manažer poradenské společnosti SMART Office & Companies, která se zabývá mimo jiné zakládáním a likvidacemi českých a zahraničních společností.

Výroční zprávy za roky 2015 a 2016 ale neměla k dispozici ani ČNB, jak vyplývá z rozhodnutí regulátora z letošního ledna: „Vzhledem k tomu, že správní orgán nemá k dispozici finanční výkazy účastníka řízení, neboť účastník řízení je neuložil do sbírky listin obchodního rejstříku, jak mu to ukládá zákon, nemohl správní orgán při stanovování pokuty přihlédnout k jeho majetkovým poměrům.“

Dá se tedy předpokládat, že když Gordon Robert Pryor, člen představenstva Chequepointu, podepisoval 14. října 2016 výroční zprávu firmy za rok 2014, věděl o tom, že kyperský vlastník už devět měsíců neexistuje. Ve Zprávě o hospodaření společnosti přitom existuje povinný odstavec „Významné události po datu účetní uzávěrky“, ale Pryor zde podstatnou informaci o zaniklém kyperském akcionáři Chequepointu anebo o novém majiteli tuzemské akciovky neuvedl.

Podivná výroční zpráva

Výroční zpráva za rok 2014 je ale zajímavá i z jiných důvodů: Chequepoint evidoval dlouhodobé pohledávky celkem u devíti spřízněných subjektů, u tří z nich byla úroková sazba ve výši 0 % a u dalších tří vůbec nebyla specifikována. U čtyř krátkodobých závazků za rok 2014 mezi Chequepointem a společnostmi, v nichž měla firma podíl, jsou ve výroční zprávě uvedeny nulové nákladové úroky a není specifikována ani splatnost, ani úroková sazba.

„Bezúročné zápůjčky jsou z pohledu transferpricingu možné pouze výjimečně, je tedy otázkou, zda spojené subjekty postupovaly v souladu s tzv. pravidly tržního odstupu a zda vztahy mezi nimi byly tržně obvyklé,“ upozornil Pavel Postl, Transaction Manager poradenské skupiny Apogeo.

Podle výroční zprávy za rok 2014 je společnost Chequepoint účetní jednotkou zahrnutou do konsolidačního celku jiné konsolidující účetní jednotky CHEQUEPOINT GROUP LIMITED. „Vzhledem k tomu, že nebyla splněna kritéria stanovená zákonem o účetnictví, není společnost Chequepoint, a. s. povinná sestavovat konsolidovanou účetní závěrku na české úrovni,“ uvádí se v dokumentu.

Povinnost nesplnila každá druhá akciovka

Poradenská společnost Bisnode minulý týden zveřejnila informace, z nich vyplývá, že v roce 2015 nesplnilo informační povinnost 45 % tuzemských akciových společností a o rok později 51 procent. Účetní závěrku za roky 2015 a 2016 nepublikovalo téměř 233 000 společností.

„Stát se doposud nezabýval efektivním a systematickým vynucováním povinnosti firem zakládat účetní dokumenty do sbírky listin, čehož podnikatelé v masivním měřítku využívali a dlouhodobě se plnění informační povinnosti záměrně vyhýbali. To by ale mohl změnit vládní návrh novely zákona o obchodních korporacích,“ konstatoval ředitel Bisnode Jiří Skopový.

Novela také nově počítá s možností zrušit firmu bez likvidace, pokud nezaloží do sbírky listin účetní závěrky za dvě po sobě jdoucí účetní období a pokud zároveň není možné doručit jí výzvu ke splnění této zákonné povinnosti.

„Bohužel i naše zkušenosti potvrzují, že řada firem riskuje sankce a v krajním případě i nařízení likvidace z důvodu neplnění zákonných povinností, nejčastěji pak přizpůsobení stanov současné právní úpravě. Řada firem ale vybrané finanční výkazy zveřejňuje opožděně, nezřídka ovšem pouze kvůli ochraně soukromí, obchodního tajemství a ochraně před konkurencí. Bylo by tedy vhodné, aby novely právních předpisů posílily také tato práva,“ uzavřel Michael Dobrovolný.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Tisková zpráva

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Sdružení místních samospráv: Odmítáme řadu navrhovaných změn

20:18 Sdružení místních samospráv: Odmítáme řadu navrhovaných změn

Ministerstvo vnitra poslalo do připomínkového řízení návrh novely zákona o obcích, která přináší řad…