Cenu vyhlašuje vědecký výbor Diamantovy ceny pod záštitou Českomoravské psychologické společnosti. Text článku vznikl jako součást jejího doktorandského studia oboru Neurovědy na LF MU. Výzkum probíhal na pracovišti CEITEC MU a podílel se na něm tým odborníků neurovědního programu Výzkum mozku a lidské mysli pod vedením prof. MUDr. Ireny Rektorové, Ph.D.
Výzkumná studie s názvem Neural evidence for defective top-down control of visual processing in Parkinson's and Alzheimer's disease publikovaná v roce 2017 v zahraničním časopise Neuropsychologia si kladla za cíl prozkoumat deficity ve zpracování zrakových informací u pacientů s Alzheimerovou a Parkinsonovou nemocí (AD a PD), a to díky využití funkční magnetické rezonance. „Tyto specifické poruchy mohou být přítomny již v časných stadiích onemocnění (ve stádiu mírné kognitivní poruchy). V naší studii jsme použili vizuální fMRI úkol, abychom posoudili zapojení oblastí mozku, které se podílí na správném provedení zrakově pozornostní úlohy. To vyžaduje zapojení nejen vlastních primárních a asociačních zrakových oblastí propojených ve ventrální a dorsální zrakové dráze, ale také aktivaci pozornostních fronto-parietálních sítí, které se spolu se zrakovými oblastmi aktivují tím více, čím obtížnější je úloha. Naším cílem bylo odlišit pomocí této zrakově pozornostní úlohy dvě skupiny pacientů: jednak pacienty s Parkinsonovou nemocí bez kognitivního deficitu od pacientů s Parkinsonovou nemocí s mírnou kognitivní poruchou (PD-MCI) a od zdravých kontrol. A dále pacienty s mírnou kognitivní poruchou způsobenou odlišnými patologiemi (AD a PD) od věkově vázaných zdravých kontrol. Předpokládali jsme, že behaviorální deficity v naší úloze ve skupinách pacientů budou spojeny s abnormální neurální aktivací a že identifikace specifických oblastí mozku poskytne užitečné informace o možných základních kognitivních mechanismech v obou skupinách pacientů s mírnou kognitivní poruchou,“ upřesnila Mgr. Elfmarková.
Výsledky přinesly zjištění, že zhoršený výkon v obou skupinách pacientů s mírnou kognitivní poruchou souvisel se sníženým zapojením frontoparietálních sítí, které řídí pozornost, exekutivní funkce a ovlivňují i úspěšné zpracování zrakových informací. „Kromě toho, míra aktivace v oblasti superior parietal lobule odlišila pacienty s Parkinsonovou nemocí bez kognitivního deficitu od těch s mírnou kognitivní poruchou už v době, kdy v behaviorální úloze ještě nebyl přítomen deficit. Proto tato aberantní aktivace může sloužit jako časný zobrazovací biomarker počáteční PD-MCI. Jsou ale potřebné další longitudinální studie k určení užitečnosti našeho fMRI paradigmatu jako předklinického ukazatele mírné kognitivní poruchy a demence u PD,“ dodala autorka výzkumné studie.
(citace výzkumné studie: Němcová Elfmarková, N; Gajdoš, M; Rektorová, I; Mareček, R; Rapcsak, S. Z. (2017). Neural evidence for defective top-down control of visual processing in Parkinson's and Alzheimer's disease. Neuropsychologia, 106, 236-244)
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
