Prima ZOOM: Všemi smysly

21.11.2014 14:09 | Zprávy

Ponořte se s námi do tajemství smyslů, dejte si večeři a pak se vydejte s členem britské královské rodiny, princem Harrym, na Jižní pól. S Prima ZOOM si svět osaháte, pokocháte se, zaposloucháte se, prostě si ho vychutnáte, a zvláště tehdy, když vás provede Jeho královská Výsost princ Henry Charles Albert David z Walesu – syn princezny Diany!

Prima ZOOM: Všemi smysly
Foto: TV Prima
Popisek: Prima ZOOM

Smysly a princ Harry v Antarktidě:

23. 11. 19.00 – Svět smyslů
23. 11. 21.00 – Na Jižní pól s princem Harrym

Svět smyslů (v premiéře vždy v neděli od 19.00)

Hlavním tématem přelomového dokumentárního seriálu Svět smyslů jsou co jiného než smyly! Začneme u hmatu, který je jedním z prvních smyslů a rozvíjí se již v děloze. Na JIP pro předčasně narozené děti vědí, že hmat je důležitým prostředkem komunikace a shromažďování informací. Když jsou miminka v prvních týdnech života oddělena od rodičů, může to mít dlouhodobé následky. Proto v nemocnici uměle napodobili dělohu polštáři. Dítě získává v děloze kromě hmatu i smysl pro rovnováhu a vnímáním vlastního těla vznikají základy pro smyslové vnímání.

Pokračujeme zrakem – naše prostředí totiž vnímáme především zrakem a to, co vidíme, považujeme za realitu. Ale je to, co vidíme, opravdu skutečné? Správně vidět, učit se dívat – tento proces trvá celý život. Náš zrak není při narození ještě plně vyvinut. Až kolem 1,5 roku se dítě přiblíží ostrosti vidění dospělého. Během 1. týdne je svět novorozence obrácen vzhůru nohama, a až během času se mozek naučí obrazy správně obracet a zaostřit. V půl roce začnou děti vidět prostorově a rozvíjí se u nich trojrozměrné vnímání. 30–50 % mozkové hmoty se zabývá zpracováváním obrazů z našich očí. Z těchto obrazů se pak snaží rekonstruovat realitu. Zrakové vnímání je velmi složitý proces, který si neuvědomujeme, protože zrakový systém funguje většinou bezchybně. Zdá se, že smysly se od narození vyvíjejí společně, a když jeden vypadne, už ho nelze propojit s ostatními. Ani všechny vjemy, které na nás působí, nedokážeme vnímat, protože by nás to zcela ochromilo. Vědci na mnichovské univerzitě při testech zjistili, že 25 % života nejsme schopni zpracovávat informace. Vše, co považujeme za skutečné, je produktem našeho mozku. Například barvy nejsou fyzikálními vlastnostmi předmětů, ale vjemy, které vznikly v naší hlavě. Většina divokých zvířat má oční čípky, které reagují jen na 2 barvy. Někteří primáti a lidé jsou výjimkou. V naprosté tmě jsme slepí, ale vnímáme i sebemenší světlo. Kupříkladu světlo svíčky můžeme vidět na vzdálenost 30 km. Náš zrak pracuje tak spolehlivě, že vidění považujeme za samozřejmost. Pro vědce je naše vnímání fascinující, ale stále nevyřešenou hádankou. Naše vnímání je složitý proces, díky němuž si vytváříme realitu.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Článek obsahuje štítky

TV Prima , Prima ZOOM

autor: Tisková zpráva

Ing. Klára Dostálová byl položen dotaz

To jako celou EK a vůbec celou EU řídí jeden člověk?

Vy tvrdíte, aspoň jsem si to zde přečetla, že podle vaší frakce by Ursula von der Leyen měla skončit, aby se Brusel vrátil nohama na zem a pracoval pro občany, ne proti nim. To její odvolání ovlivní celé fungování a politiku EU, které, souhlasím s vámi, je třeba změnit?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

MZV: Převzetí části pozůstalosti po Janu Masarykovi

22:03 MZV: Převzetí části pozůstalosti po Janu Masarykovi

Jan Lipavský převezme ve čtvrtek část pozůstalosti po československém ministru zahraničí Janu Masary…