Vědci ČZU on-line sledovali nečekaný výlet divočáka

13.09.2013 11:44

Zatímco dlouhodobé sledování pohybu divočáků prokázalo, že černá zvěř většinou neopouští své několikakilometrové teritorium, během letních měsíců byli vědci z České zemědělské univerzity svědky zajímavého putování jednoho divokého prasete jménem Mirek.

Vědci ČZU on-line sledovali nečekaný výlet divočáka
Foto: ČZU
Popisek: ČZU

Mirek je sledován pomocí GPS obojku v rámci výzkumu prostorového chování černé zvěře na Šumavě a Bavorském příhraničí. Vědecký tým pod vedením Ing. Miloše Ježka, Ph.D., z Katedry myslivosti a lesnické zoologie Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity zjišťuje chování divokých prasat a jejich reakce na antropogenní podněty a snaží se definovat opatření vedoucí k redukci počtu divočáků vyskytujících se ve volné přírodě.  Na výzkumu vědci úzce spolupracují s NP Šumava. Projekt finančně podporuje Jihočeská společnost pro ochranu přírody a myslivost.

Mirek byl označen 13. března v okolí Českých Žlebů v Národním parku Šumava. Pohyboval se v okolí Stožce a až do poloviny července byl jeho domovský okrsek v rozmezí stovek hektarů (600-1400 ha). Ovšem 28. července se vydal na výlet a během 2 týdnů doputoval přes Německé území až do Rakouska do okolí městečka Neufelden, které je vzdáleno 58 km vzdušnou čarou od místa, kde se Mirek obvykle zdržoval. „Tady se Mirek usadil v okolí kukuřičného pole a vypadalo to, že zde zůstane natrvalo. To mohlo být právě díky velkému množství potravy v zemědělské krajině, kterou dosud ze Šumavy neznal. Ovšem asi po dvou týdnech se Mirek opět vydal na cestu, a jaké bylo naše překvapení, když po 4 dnech dorazil opět do okolí Stožce. Zde nyní využívá to samé prostředí, ve kterém se pohyboval předešlou část roku,“ upřesňuje Miloš Ježek.

Ostatní divoká prasata označená na Šumavě se pohybovala na poměrně malém území (200 až 800 ha) a obvykle se vyhýbají otevřeným prostorům, jako jsou louky nebo bezlesí, divočáci ze Šumavy se také vyhýbají obydleným územím.

O Mirkovi se můžete dočíst nejen na našich stránkách (http://katedry.czu.cz/kmlz/), ale také např. v Rakouském tisku (http://www.nachrichten.at/oberoesterreich/muehlviertel/Keiler-nach-Wallfahrt-wieder-im-Nationalpark;art69,1182605, http://www.tips.at/news/rohrbach/land-leute/276276). Jeho putování můžete sledovat na webových stránkách http://zver.agris.cz/, kde lze on-line sledovat nejen Mirka, ale také ostatní divočáky s GPS, případně označené jeleny evropské a jeleny sika.

ČZU je třetí největší univerzitou v Praze. Spojuje v sobě stoletou tradici s nejmodernějšími technologiemi, progresivní vědou a výzkumem v oblasti zemědělství, lesnictví, ekologie, technologií a techniky, ale i s ekonomikou a řízením. Moderně vybavené laboratoře se špičkovým zázemím včetně školních podniků umožňují vynikající vzdělávání s možností osobního růstu a zapojení do vědeckých projektů doma i v zahraničí. ČZU zajišťuje kompletní vysokoškolské studium, letní školy, speciální kurzy, univerzitu třetího věku. 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: Tisková zpráva

Ing. Věra Kovářová, MIM byl položen dotaz

věk dožití ve zdraví

Sama zde píšete toto: ,, V roce 2017 byl obvyklý věk dožití ve zdraví u mužů 61 let a u žen 62 let.“ Jak ale tedy vysvětlíte, že vy prosazujete odchod do důchodu déle, a to třeba i o 5 a více let?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Český statistický úřad: Doktorandů je nejméně za posledních dvacet let

20:48 Český statistický úřad: Doktorandů je nejméně za posledních dvacet let

Na vysokých školách v Česku se v roce 2023 vzdělávalo 308,6 tisíc studentů, z nichž téměř pětinu tvo…