Po roce 1989 se nový demokratický režim snažil zmírnit některé historické křivdy způsobené komunistickým režimem. Restitučními zákony přijatými na začátku 90. let chtěl stát zmírnit, nikoli plně napravit některé majetkové a jiné křivdy, k nimž došlo mezi 25. únorem 1948 a 1. lednem 1990.

V prvních letech fungování dostával ombudsman velký počet stížností týkajících se restitucí. V prvním roce (2001) se restitucí týkalo kolem 400 podnětů. V dalších letech počty těchto podnětů klesaly a už v letech 2005 a 2006 tak ombudsman považoval téma restitucí za víceméně uzavřené, protože na konci 90. let uplynuly lhůty, kdy mohly být restituční nároky uplatněny. Ombudsman se tedy domníval, že už jde o závěr restitučního procesu, kdy se řeší nejobtížnější případy. Apeloval proto na pozemkové úřady, aby považovaly dokončení restitucí za primární úkol a v co nejkratší době zajistily ukončení všech restitučních případů.

I nyní, víc než čtvrt století po uplynutí lhůt, kdy mohly být restituční nároky uplatněny, se však na ombudsmana stále obracejí lidé, kteří cítí, že majetková křivda způsobená jim nebo jejich rodině nebyla napravena. Za posledních 5 let jsme dostali téměř 150 podnětů k tématu restitucí. Fakticky to znamená, že každý měsíc se na nás obrátí 2 lidé s tímto tématem.

Restituce do působnosti ombudsmana spadají jen zčásti. Ombudsman se může zabývat řízeními, které vedly pozemkové úřady. V prvních letech se proto ombudsman snažil docílit především toho, aby nedocházelo k neodůvodněným průtahům ve správních řízeních podle zákona o půdě. V tuto chvíli už však nelze lidem, kteří nejsou s nápravou křivd spokojeni nijak pomoct -  buď své nároky neuplatnili včas a nyní už jim nelze vyhovět, nebo se proti zamítavému rozhodnutí pozemkovému úřadu nijak nebránili a rozhodnutí je nyní nezrušitelné.

„Lidé, kteří se na nás obracejí, buď nesouhlasí s tím, že byl jejich restituční nárok zamítnut, případně se domnívají, že by mohli nějaký nárok po předcích mít. Aby ale mohly být majetkové křivdy napraveny, musel být restituční nárok včas uplatněn a dnes už to není možné. S neuplatněním nároku v této lhůtě nárok zanikl,“ shrnuje podstatu podnětů zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček a dodává: „U zamítnutých rozhodnutí bylo možné podat žalobu. Jestliže však od rozhodnutí uplynulo 20 let, je pravomocné a nezrušitelné. Nezbývá, než se s tím smířit.“