Potřeba rekonstrukce bytu, tedy větších úprav, přestavby či jiných změn, se může objevit už před nastěhováním do nájemního bytu, neboť pronajímatel je povinen ze zákona předat čistý a zdravotně nezávadný byt. Byt má být dále opatřený uzamykatelnými dveřmi a podlahovou krytinou. Nájemce se však může s pronajímatelem dohodnout, že nájemní byt převezme i v horším stavu, než vyžaduje zákon. Součástí takové dohody však musí být i ujednání o nákladech na opravu bytu. Jestliže náklady dohoda neřeší, platí, že pronajímatel musí byt odevzdat ve stavu vyžadovaném zákonem. „Nejčastěji se nájemce a pronajímatel dohodnou, že si nájemce vyčíslené náklady takzvaně odbydlí, tedy že nějakou dobu nebude platit žádné nájemné, nebo ho bude platit ve snížené výši,“ uvádí Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení spotřebitelské organizace dTest.

Stává se, že byt na začátku nájmu neodpovídá dohodnutému stavu či stavu požadovanému zákonem. V takovém případě se může nájemce odmítnout do bytu nastěhovat, nebo požadovat slevu z nájemného po pronajímateli. Ovšem právo na slevu nájemce nemá, pokud stav bytu znal již při uzavření smlouvy, nebo ho neznal, ale mohl si jej předem ověřit. „Radíme nájemcům, aby se nespoléhali pouze na fotografie bytu, ale raději si šli jeho stav před podpisem smlouvy osobně zkontrolovat,“ doporučuje Lukáš Zelený a dodává: „Slevu z nájemného také nájemce nemůže požadovat, jestliže nevyzval pronajímatele k odstranění vad bezodkladně po nastěhování do bytu. Je vhodné na to mít důkaz, nejlépe písemný.“

Nutnost nebo jen přání rekonstruovat byt se mohou objevit i později po nastěhování do pronajatého bytu. Jestliže chce nájemce pronajatý byt rekonstruovat, potřebuje k tomu většinou souhlas pronajímatele. Pokud pronajímatel souhlas k rekonstrukci nedá, má právo nájemce z bytu vypovědět a požadovat po něm, aby uvedl byt do původního stavu na své náklady. Výjimkou je případ, kdy nájemce potřebuje provést rekonstrukci nutnou s ohledem na svůj zdravotní stav (třeba tělesný handicap), ovšem tu mu musí povolit soud.