Banky a úvěrové společnosti prověřují žadatele o úvěr v registrech klientských informací, kterým se obecně říká registry dlužníků. Finanční instituce se tak chrání před nesplácením půjček. Pokud má žadatel záznam v některém registru dlužníků, jako jsou například BRKI, NRKI nebo SOLUS, komplikuje mu to šanci na získání úvěru nebo hypotéky. Nedávná soudní praxe však ukazuje, že proti zanesení svého jména na seznam dlužníků se nejen spotřebitelé mohou bránit.

Někteří poskytovatelé půjček, leasingů nebo hypoték vyvíjejí nátlak i na klienty, kteří úvěr řádně splácejí. Pokud klienti nepřistoupí na zvýšení splátek, hrozí jim zápisem do registru dlužníků. „Poskytovatel finančního produktu smí zvýšit splátky u leasingové či úvěrové smlouvy nebo u jiné smluvené platby, jen pokud je postup změny dopředu jasně popsán ve smlouvě či v obchodních podmínkách a také dodržen. Taková změna musí být náležitě odůvodněná. Pokud není proces změny dostatečně podložen, můžete zvýšení splátky z pozice slabší smluvní strany rozporovat. O oprávněnosti nové částky pak může rozhodnout jedině soud,“ uvádí Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení spotřebitelské organizace dTest.