Vrátit by se tak mohli tzv. "civilkáři" v nemocnicích, školách a úklidových četách. Nově už ale nepůjde o mladíky, kteří se chtějí vyhnout vojenské službě, nýbrž o nezaměstnaných déle než dva měsíce, jež ovšem chtějí pobírat podporu.

Dva měsíce po ztrátě práce by měly sloužit jako jakási "doba hájení" sloužící k intenzivnímu hledání práce nové, pak by se nezaměstnaný musel rozhodnout, zda bude pobírat jen existenční minimum (2 020 korun), nebo zda půjde dvacet hodin týdně pracovat pro blaho veřejnosti, sice bez nároku na plat, ale zato s podporou. Se zaměstnavatelem by si také tito lidé mohli domluvit např. volný týden na hledání práce atd.

Ti, kteří mohou pracovat, nechť pracují